Lidská práva v Palestině a na dalších okupovaných arabských územích VII.

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Přinášíme sedmou část Goldstonovy zprávy "Lidská práva v Palestině a na dalších okupovaných arabských územích." Je to Zpráva Mise OSN zjišťující fakta o konfliktu v Gaze. Zde bude vycházet po částech, celý dokument si můžete stáhnout i přímo v pdf zde.

g) Závažná porušení Ženevských konvencí a akty zvyšující individuální zločinnou odpovědnost podle mezinárodního trestního práva

 

1935. Ze shromážděných faktů Mise shledala, že izraelské ozbrojené síly spáchaly v Gaze následující závažná porušení Čtvrté ženevské konvence: úmyslné zabíjení, mučení nebo nehumánní zacházení, záměrně působící velké utrpení nebo závažné zranění těla nebo poškození zdraví, a extenzivní ničení majetku, neospravedlnitelné vojenskou nutností a provedené protiprávně a zlovolně. Tyto akty jako těžká porušení dala vzniknout individuální trestní odpovědnosti. Mise konstatuje, že používání lidských štítů rovněž představuje válečný zločin podle Římské směrnice Mezinárodního trestního dvora.

 

1936. Mise dále soudí, že série aktů, které Palestince v pásmu Gazy připravují o živobytí, zaměstnání, bydlení a vodu, které jim odpírají svobodu pohybu a právo opustit a vstoupit do jejich vlastní země, které omezují jejich práva přístupu k soudnímu dvoru a účinnou nápravu, mohly vést kompetentní soud k tomu, aby zjistil, že byl spáchán zločin perzekuce a zločin proti lidskosti.

  

2. Akce Izraele na Západním břehu v kontextu vojenských operací v Gaze od 27.prosince 2008 do 18. ledna 2009

 

(a) Zacházení izraelských bezpečnostních sil s Palestinci na Západním břehu, včetně používání nadměrné nebo smrtelné síly v průběhu demonstrací

  

1937. Pokud jde o akty násilí páchané na Palestincích osadníky, Mise dospívá k závěru, že Izrael selhal plnit své mezinárodní závazky chránit Palestince před násilím páchaným soukromými jednotlivci jak podle zákona o mezinárodních lidských právech, tak podle mezinárodního humanitárního práva. V některých případech bezpečnostní síly s akty násilí mlčky souhlasily v rozporu se zákazem krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení. Dochází-li k tomuto nečinnému přihlížení pouze ve vztahu k násilí osadníků proti Palestincům a nikoliv již opačně, rovná se diskriminaci na podkladě národního původu zakázané podle ICCPR.

 

1938. Izrael rovněž porušil řadu lidských práv protiprávním potlačováním veřejných mírových demonstrací a použitím extrémní síly proti demonstrantům. Použití ručních zbraní, včetně živé munice, a použití odstřelovačů, které vedlo k zabitá demonstrantů, je porušením článku 6 ICCPR jako svévolné zbavení života a, za okolností zkoumaných Misí, naznačuje úmysl nebo přinejmenším bezohlednost vůči skutečnosti, že civilistům způsobí újmu, která se může rovnat vědomému zabití.

 1939. Nadměrné užití síly, které vedlo ke zranění a ne přímo k usmrcení, představuje porušení řady standardů, včetně článků 7 a 9 ICCPR. Tato porušení jsou kombinována se zdánlivě diskriminačními ?předpisy pro zahájení palby? pro bezpečnostní síly při potlačování demonstrací, založených na přítomnosti osob ze zvláštní národnostní, porušující zásadu nediskriminace v ICCPR (článek 2), jakož i podle článku 27 Čtvrté ženevské konvence.

1940. Mise shledává, že Izrael selhal vyšetřit, a také řádně stihat, akty svých agentů nebo třetích stran, zahrnující vážná porušení mezinárodní humanitárního práva a zákona o lidských právech.        

                         1941. Mise byla alarmována hlášeným zvýšením násilí osadníků v minulém roce a selháním izraelských bezpečnostních sil předcházet útokům osadníků proti palestinským civilistům a jejich majetku. Tyto útoky jsou doprovázeny řadou násilí izraelských sil nebo jimi tolerovaných, včetně odnímání residenčního statutu Palestincům, což by mohlo případně vést k situaci možné deportace a nést sebou porušení dalších práv.