Irák oběť ropy VII.

Podrobnosti

Kategorie: Zločiny kapitálu

Twitter

Účelem konfliktu bylo - mít levnou ropu. K tomu bylo třeba dostat pod poručenství národ, zmasakrovat obyvatelstvo a zničit výrobní aparát jedné země. Spojené státy vyzískaly první průmyslový zisk z války proti Iráku tím, že na sebe stáhly většinu trhu Se zbraněmi v této oblasti. Zisky výrobců zbraní pocházejí spíš ze zahraničního, než z domácího trhu. Tyto zahraniční trhy se značně zmenšily (před rokem 1990), protože velcí nákupci, jako ti ze Středního východu, viděli značně zmenšený finanční koš. Světový trh se zbraněmi se snížil v roce 1990 o 60 %. To, vzhledem k daným cenám, vyprovokovalo konkurenci, která se snažila najít ekonomiku s náklady, které logicky vyvolávají drastické snížení počtu pracovníku na trhu. Proto také americký obranný průmysl doznal v jediném desetiletí vinu bezpříkladné restrukturializace a koncentrace. Postupování a nabývání aktivit nebo celých společností se v tomto sektoru zvýšilo na víc než 100 miliard dolarů.

  Tyto operace daly vzniknout třem obrům. Kumulovaný prodej zbraní u společností, které již jsou součástí firem Lockheed-Martin, Boeing-MacDonell Douglas a Raytheon dosahující v roce 1996 výše asi 50 miliard dolaru a představující zhruba totéž jako rozpočet nákupu (mimo výzkumu) Pentagonu. Americký průmysl čelící zhroucení SSSR a především vzhledem ke své řídící úloze v koalici proti Iráku, prohlubuje, podle údajů mezinárodního institutu pro výzkum o míru ve Stockholmu (SIPRI), vzdálenost mezi svými konkurenty. V roce 1996 Spojené státy uchvátily 44 % zbrojařského trhu (někteří odborníci udávají dokonce 50 %). Požívají v tomto sektoru nadvládu, jíž nedisponují v žádné civilní oblasti.152

  Po válce v Zálivu si Spojené státy, během čtyři nebo pěti let, zajistily kontrolu poloviny trhle (včetně materiálního vybavení). Francie zaujímala v roce 1985 asi 10 % světového trhu, nyní to není víc než 4-5 %. Byla předběhnuta Angličany, kteří zaujímají dvojnásobek.'s3

  Když byl Irák zpustošen, pokračuje válka ekonomickým způsobem přes embargo. Příjmy z ropy činily 20 miliard dolarů, z čehož 5 miliard bylo věnováno na dovoz léku a potravin. Po osmi letech je povolen prodej ropy jen ve výši 2 miliard a důležité je platit válečný dluh Kuvajtu.

  Embargo není nic jiného než proces určený k vržení Iráku do předindustriálního období a jeho zbavení veškeré ekonomické nezávislosti po stránce ropy. Západní mocnosti nechtějí nechat nezávislý stát, který má vojenskou moc, aby se vyvíjel a hrál určitou úlohu v této oblasti. Tím se rozumí kontrola veškerého ropného bohatství. A irácká půda obsahuje ropu aspoň na jedno nebo dvě století. Bylo nutné na ni udeřit.