Příprava socialistů na parlamentní volby ve Venezuele

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Přestože se parlamentní volby budou konat až příští podzim, bude II. sjezd Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV; ode dneška) věnovat již nyní pozornost předvolební strategii. Záměrem strany je získat ve volbách dvě třetiny poslaneckých mandátů v Národním shromáždění, aby mohla pokračovat v realizaci cílů Bolívarské revoluce. V roce 2005 se opozice odmítla zúčastnit voleb. A 167 mandátů tak získaly strany, které tehdy podporovaly prezidenta Cháveze. Vedení strany předpokládá, že opozice, podporovaná Spojenými státy, se ve svých útocích zaměří zejména na kritiku chyb, kterých se vláda od posledních voleb dopustila. K tomu plně využije převahy buržoazních masmédií. Kromě lží se bude pravice pokoušet o vydírání a uplacení voličů a volebních lídrů.

Prezident Chávez upozornil, že prvním krokem opozice, pokud by se jí podařilo ve volbách zvítězit, by bylo přijetí zákona o zákazu činnosti kubánských lékařů, jejichž přínos do systému zabezpečovaní zdraví chudých je nevyčíslitelný. Vláda již nyní věnuje maximální pozornost přijímání ekonomických opatření, která zajistí zvýšení zaměstnanosti, omezení inflace a řešení následků ekonomické krize. Nová pracovní místa mají zabezpečit investice do zemědělství a stavebnictví a opatření k podpoře drobného a středního podnikání. K tomu budou využity zisky ze zvýšených příjmů z prodeje ropy, které letos činily 34 miliard USD. Venezuela je pátým největším světovým exportérem ropy, jejíž těžba, zpracování a export ovládá státní firma PDV.

Zdravotnictví bude posíleno 2000 lékaři, kteří letos skončili studia na Kubě. Prosazování politických záměrů PSUV je doprovázeno nejhrubšími hrozbami tradičních protivníků. Venezuelská vláda, vedená Chávezem, dosáhla za 10 let mnoha úspěchů, nejen v boji s chudobou, kterou se podařilo snížit o polovinu, ale i s negramotností. Vláda realizuje bezplatné všeobecné vzdělání a zdravotní péči. Venezuelské reformy a rostoucí vliv Huga Rafaela Cháveze Fríase v Latinské Americe vzbuzují obavy nejen z dalších pokusů o vnitřní destabilizaci Venezuely, ale i z přímé vojenské intervence, zahájené pod legendou války proti drogám Kolumbií, které by pak Spojené státy poskytly pomoc. Intervenční reakce Spojených států nenechala na sebe dlouho čekat. Prvním příznakem byl vojenský puč v Hondurasu, pokusy o destabilizaci progresivních vlád v Bolívii, Venezuele, Ekvádoru a Paraguayi, výstavba nových vojenských základen v Panamě a reaktivace 4. flotily vojenského námořnictva. Dne 30. října 2009 podepsaly USA a Kolumbie vojenskou smlouvu, umožňující Spojeným státům rozšířit svou přítomnost v regionu.

Ihned po zahájení jednání mezi Kolumbií a USA v červenci 2009 zmrazila venezuelská vláda všechny diplomatické a obchodní vztahy s Kolumbií. Smlouva umožňuje Američanům volný přístup na dvě letecké, dvě námořní a pět základen pozemních sil. Zajišťuje jim plnou diplomatickou imunitu vztahující se na všechny zločiny i proti lidským právům. Smlouva je osvobozuje od celních poplatků a daní. Celní inspekce se nevztahují na americké letouny a plavidla. Počty personálu nejsou omezeny.

Prezident Obama i Hillary Clintonová popírají možnost využití kolumbijského teritoria k intervenci proti jiným státům. Nicméně americké vojenské finanční dokumenty hovoří o něčem jiném. Vojenský rozpočet na rok 2010 poskytuje na rozšíření letecké základny Palanquero 46 milionů USD. Ve zdůvodnění výdajů se uvádí, že základna umožní celou škálu operací v kritickém latinskoamerickém regionu, jehož bezpečnost je trvale ohrožována teroristickými skupinami, financovanými prostředky z obchodu s narkotiky, protiamerickými režimy, extrémní chudobou a přírodními katastrofami. Přítomnost vojsk na základně zvýší možnosti vedení průzkumu, zkvalitní partnerské vztahy a spolupráci v bezpečnostní oblasti a rozšíří vojenské expediční kapacity, zvýší mobilitu misí a umožní přístup na celý kontinent.

V dopise zaslaném 10. srpna t. r. všem prezidentům Jižní Ameriky Chávez uvádí: Smlouva o vojenských základnách ukazuje, že americké impérium chce ovládnout surovinové zdroje. Kolumbijští záškodníci operují ve venezuelských, surovinami bohatých pohraničních regionech a podporováni jsou venezuelskou pravicovou opozicí, jsou předvojem, který má realizovat imperialistický plán destabilizace a v konečném stadiu likvidace Bolívarské revoluce. Vláda oznámila, že zajala tři kolumbijské agenty a získala dokumenty potvrzující jejich příslušnost ke kolumbijské rozvědce DAS a doklady o vyslání kolumbijských špionů na Kubu a do Ekvádoru jako součást společné operace se CIA. Po zavraždění dvoučlenné venezuelské pohraniční hlídky zahájila armáda v listopadu rozsáhlé pohraniční operace s cílem zajistit bezpečnost obyvatel v příhraničních regionech. Bývalý kolumbijský prezident Samper, známý svou kritikou vojenské smlouvy s USA, zdůraznil vážnost situace, která by mohla přejít ve válečný konflikt.

Přestože vojenskou intervenci opravdu nelze vyloučit, zdá se nicméně, že Obama zatím upřednostňuje destabilizaci vlády vedené Chávezem.

 Karel KLUZ