Úvodní stránka Thursday, January 23 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Fašistická anexe Východního Timoru IV.
Pondělí, 12 říjen 2009

Za těchto okolnosti se Abri rozhodla učinit vše, pro likvidaci hnutí odporu. Od září 1977 do března 1979 zahájila v rámci strate­gického projektu ?obklič a znič'', tři ofenzívy. První, měla za cíl izolovat bojovníky partyzánské války od jejich logistické podpory, tzn. timorského obyvatelstva. Následovaly pak dva po sobě jdoucí kroky, a to v roce 1979 a 1981, které uvrhly ci­vilní obyvatelstvo do strašné bídy. Tyto vojenské operace se děly s použitím nových a moderních zbraní, bombardovacího letectva a systematického ničení zeměděl­ských kultur podle hesla ?vyhledat a zničit". Odpor byl urputný, ale nakonec podlehl nevyhnutelnému nezdaru.

Katolické duchovenstvo vlastence neopouštělo. Hle, co napsal jeden kněz z Dili dvěma dominikánským sestrám: ?Od konce zá­ří se válka ještě zintenzívnila. Bombardování trvá od rána do ve­čera. Stovky lidských bytostí každodenně umírá a jejich těla jsou ponechána jako potrava mrchožroutům. Pokud vás nezabijí stře­ly, zabijí vás epidemie. Některé vesnice byly zcela zničeny a některé kmeny zdecimovány. Barbarství, ničení, nepopsatelná krutost, bezdůvodné popravy. Jednoduše řečeno - na Timoru se hluboce zakořenilo 'organizované peklo'. V ulicích Dili nevidíte nikoho jiného, než Indonéské vojáky. Timořanů zde zůstalo jen velice málo.  Ostatní, když nejsou mrtví a nebo ve vězeních, tak utekli do lesů."

Po určitém čase a po zuřivých střetech se bojovníci Fretilinu a še­desát tisíc neozbrojených civilů stáhlo do horských oblastí, co nej­více do džungle.

Hlavní vůdcové, kteří přežili, byli po strašně intenzivních bojích zajati a zabiti. Předseda Fretilinu, Nicolau Lobato, byl nejprve ra­něn a pak zemřel v okupačním letadle, které ho dopravovalo do Di­li. Byl bezpochyby zavražděn. S výjimkou těch, kteří patřili k za­hraniční delegaci vlády Demokratické republiky východního Timoru a tří členů ústředního výboru, byli všichni ostatní vedoucí představitelé Fretilinu zavražděni.

Fašistické barbarství, diskrétně schválené a podporované Ameri­čany a úmyslně ignorované západními mocnostmi a australskou vládou, vykazovalo stejné charakteristické rysy jako v dobách Hit­lera. ?Amnesty International" hovořila otevřeně o systematických popravách civilních obyvatel i vojáků, dokonce i těch kteří se vzda­li, nebo kteří byli armádou Abri, zajati. Jsou důkazy toho, že mnozí z nich byli upáleni zaživa, když byli předtím mučeni. Jiní byli vy­hazováni z vrtulníků.

Tisíce Timořanů bylo ubito při systematických pročišťovacích akcích v mnoha horských oblastech.

Vesnice, v nichž zůstali obyvatelé, kteří neměli čas uprchnout, byly přeměněny na speciální tábory. Bylo jich asi 150 a zadržovaly 250 000 až 350 000 osob. Tyto osoby byly určeny k likvidaci. Ne­měly k dispozici potravu, na těle cáry, trpěly epidemiemi, neměly žádnou péči.

Jednomu západnímu žurnalistovi se podařilo navštívit jeden z těchto táborů, pravděpodobně v rámci Indonéskčho Červeného kříže, a podal následující ohromující svědectví: ?Muži, ženy a děti, všichni vykazovali stopy strádání. Vysláblá těla oblečená do hader. Vyzáblé a prázdné obličeje již předznamenané smrtí. Nafouklá bříška dětí byla tak nepoměrně vystouplá vůči jejich hubenému tělu, že si ty nejmenší musely své šortky držet, pokud je nechtěly ztratit.

 
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.