Postoj levice k Lisabonské smlouvě

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Nejdříve Smlouva o Ústavě pro Evropu a po jejím odmítnutí referendy ve Francii a Nizozemsku následovala formální úprava a přeměna názvu na Lisabonskou smlouvu (LS), při zachování její podstaty. Program evropské buržoazie, jak na mnoho desetiletí zakonzervovat sociálně ekonomickou situaci v Evropě vzniklou po rozbití Sovětského svazu a světové socialistické soustavy.

Iniciátory vzniku LS jsou špičky evropské buržoazie představované Bilderbergským klubem, v Evropě sídlícími nadnárodními společnostmi sdruženými ve Federaci zaměstnavatelů EU, v Evropském kulatém stole průmyslníků a podobných organizacích. Od vzniku Evropského hospodářského společenství, předchůdce Evropské unie, až do současnosti nebyl vznesen národy členských států žádný požadavek na přeměnu ve státní či nadstátní formu s vlastní ústavou, kterou LS, přes opačná tvrzení, ve skutečnosti je. Jde pouze o zájem nadnárodních monopolů vyloučit zásahy států do volného pohybu kapitálu a buržoazních vlád, které se chtějí zbavit odpovědnosti za katastrofální stav, do něhož přivedly své národy, jejím přenesením na anonymní Brusel.

Svou věcí si jsou jisti. Jean-Luc Dehaene, belgický expremiér a viceprezident Konventu (instituce pro vypracování návrhu zamýšlené evropské ústavy) v interview listu Irish Times 2. června 2004 uvedl: Víme, že devět z 10 lidí nebude číst Ústavu a bude hlasovat na základě informací politiků a žurnalistů. Více než to, jestliže bude odpověď NE, hlasování se bude opakovat, protože ta musí znít ANO.

Síly, které evropský imperialismus pověřil legalizací své nadvlády, postupovaly přesně v souladu s vyjádřením německé kancléřky Angely Merkelové: Většina základních ustanovení odmítnuté Smlouvy o Ústavě pro Evropu musí být zachována, musíme se zříci pouze toho, co by lidem naznačovalo, že jde o vznik státu, jako jsou vlajka a hymna. Předseda Konventu, francouzský exprezident Valéry Giscard d'Estaign k tomu dodal: Veřejné mínění je potřeba ovlivňovat tak, aby lid naše návrhy, které se mu neodvážíme předložit přímo, přijal, aniž je pochopil. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a komisař EU Charlie McCreevy připustili, že pokud by národy hlasovaly o LS v celé EU, k jejímu přijetí by nikdy nedošlo. Evropské buržoazní vlády včetně sociálně demokratických se nakonec dohodly, že LS bude přijímána pouze hlasováním v parlamentech. Referendum se povinně, v souladu s ústavou, uskutečnilo jen v Irsku, které smlouvu odmítlo. Jak se budou chovat velké státy po přijetí LS, názorně potvrdily už nyní, kdy donutily irskou vládu opakovat referendum. LS má utvrdit takovou EU, o níž současná krize prokázala, že je zcela neperspektivní. Irští voliči se tak stali jediným národem v EU, který může odmítnutím LS ponechat pootevřené dveře oživení demokracie a poskytnout ostatním národům šanci donutit pravici zásadně změnit své chování.

I v levicovém tisku se často objevují souhlasné postoje s LS, s něčím, co je zaměřeno přímo proti KSČM a má ji v budoucnosti zlikvidovat. Ani jeden obhájce LS z řad levice dosud neuvedl, jaké výhody přináší pro pracující, jejichž zájmy komunisté představují. Krize se prohlubuje, tlačí globalizovanou ekonomiku do slepé uličky a nutí hledat východiska. Za jedno z nich považuje vyhrocenou antikomunistickou agresi. Ta má nyní, po 20 letech vlády buržoazie, obvinit SSSR a socialistické vlády ze vzniku ekonomických a sociálních krizových problémů. V březnu přijal Evropský parlament rezoluci proti komunismu, podobnou už dříve prosadilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy a na svém posledním zasedání začátkem měsíce ve Vilniusu i Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - všechny v rozporu nejen s dějinami, ale i řadou vlastních dokumentů o svobodě projevu a názoru, o vládě práva a demokracie.

Jeden z hlavních úderů je kromě KS Ruska veden proti KSČM, jako jedné z nejsilnějších komunistických stran v EU. Příčiny: strana překonala antikomunistické útoky 90. let a dokázala, nehledě na úsilí popřevratové politické moci, podporované světovou reakcí, stát se jednou z hlavních politických sil společnosti. Nyní, v podmínkách zostřující se sociálně ekonomické krize, bude docházet k obratu lidových mas k levici, jejímž nejsilnějším subjektem u nás je KSČM, která je schopna ukázat cestu z krize.

Karel KLUZ