Úvodní stránka arrow Ze zahraničí arrow Turečtí komunisté bojují proti imperialismu Tuesday, November 12 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Turečtí komunisté bojují proti imperialismu
Čtvrtek, 10 listopad 2005

Dne 1. 10. 2005 se v tureckém Istanbulu uskutečnila mezinárodní komunistická konference na téma „Vývoj imperialistického systému: Nová dynamika v antiimperialistickém boji“ pořádaná Komunistickou stranou Turecka (TKP) a Komunistickou stranou Řecka (KKE). Následujícího dne proběhla masová demonstrace proti Evropské unii a inkorporování Turecka do tohoto bloku, pořádaná Vlasteneckou frontou – širokým sociálním hnutím iniciovaným Komunistickou stranou Turecka.

Konference a protestní demonstrace se uskutečnily v předvečer oficiálního začátku rozhovorů mezi vládou Turecké republiky a EU o vstupu Turecka do EU.

 

Mezinárodní konference se zúčastnili zástupci řady komunistických stran z Evropy, Sýrie a představitel Centra evropských studií z Kuby. Uvedená mezinárodní konference se uskutečnila v budově Kulturního centra Nazima Hikmeta, pojmenovaného po slavném tureckém komunistickém básníkovi, které je obdivuhodně žijícím střediskem, v němž funguje dobře zásobené levicové knihkupectví, pořádají se výstavy a diskuse. V rámci kulturního střediska funguje rovněž zahradní restaurace, v níž se scházejí a živě diskutují zejména mladí členové a sympatizanti TKP a levice. První dojem, který na člověka zavítavšího poprvé mezi turecké komunisty toto prostředí učiní, je úžas nad mladostí členské základny TKP, jejíž průměrný věk je 26 let! Kulturní centrum na člověka působí neobyčejně příjemným dojmem: mladí lidé, převážně studenti, s nimiž není nejmenší problém se dohovořit, neboť mluví výborně anglicky seskupení ve skupinkách popíjejí vynikající turecký čaj podávaný v malých skleničkách a debatují. Budova kulturního centra působí účelně a současně lidsky naplněná životem.

 

Samotná konference se uskutečnila v konferenčním plně obsazeném sále budovy až nahoře pod střechou. Úvodní projev na konferenci přednesl generální tajemník TKP Kemal Okuyan, jenž se zabýval zejména otázkou vstupu Turecka do EU, který Komunistická strana Turecka odmítá. Zdůraznil, že důsledky tak zvaných reforem EU čili opatření diktovaných jakožto vstupní podmínky Turecku ze strany EU je téměř zruinované zemědělství, zrychlená privatizace a výprodej národního majetku cizímu kapitálu, významné kroky v komercionalizaci zdravotní péče a vzdělávání. Co je důležité, o osudu Turecka je rozhodováno v Bruselu či spíše na ose Bonn-Paříž-Londýn.

 

Jak Kemal Okuyan uvedl, některé pokrokové a dokonce komunistické strany v Evropě sdílejí postoj: „V konečné analýze je Evropská unie imperialistickou institucí a věci v ní pro pracující neprobíhají dobře. Dobře, přijímáme to, ale porušování lidských práv v Turecku je docela běžným jevem. Země musí být nejprve demokratizována, zvláště ve vztahu ke Kurdům, a je nezbytné vykonávat tlak na Turecko, aby ustoupilo v kyperské otázce.“ Tyto politické strany si myslí, řekl Okuyan, že členství Turecka v EU bude pozitivní věcí s odůvodněním, že „to nemůže být horší než současná situace“. Jak uvedl Okuyan, postoj TKP se od takového názoru radikálně liší. Okuyan vyzvedl fakt, že Turecko je zemí, jež disponuje výjimečnými revolučními příležitostmi.

 

V tom má generální tajemník TKP naprostou pravdu, shoduje se s ním řada pozorovatelů, kteří situaci a atmosféru v dnešním Turecku v kontrastu k situaci v EU pokládají za velmi perspektivní pro rozvoj revolučního hnutí. A je třeba zdůraznit, že skutečný revoluční potenciál Turecka přirozeně nemůže být posuzován volebními výsledky (vstupní klauzule je 10% platných hlasů!), nýbrž akční schopností levice, jejím obrovským potenciálem ve studentském hnutí – turečtí komunisté fakticky získali v Gramsciho pojetí kulturní hegemonii na tureckých univerzitách! a dále její schopností ideologicky získávat podporu v dělnickém hnutí. TKP se daří pronikat mezi dělníky turecké a kurdské národnosti a významný je vliv komunistů v jednom z největších odborových svazů Konfederace revolučních odborových svazů - DISK.

 

Jak Okuyan prohlásil, Turecko by některé z těchto výjimečných revolučních příležitostí inkorporací do EU ztratilo. Předání práva suverenity, transfer významné části legislativní moci do Bruselu, evropská armáda a podobné jevy by revoluční boj učinily těžším. Proto má TKP za to, že je pro ni jako sílu bojující za socialismus nesprávné považovat členství v EU za lepší než situace dnes.

 

Za druhé Okuyan zdůraznil konkrétní dopady inkorporace Turecka Evropskou unií na život pracujících v Turecku. Změny uskutečňované vládou v oblasti zemědělství na základě podmínek EU vedou zemědělství na pokraj zkázy. S tím souvisí i fakt, že v Turecku, jež již nyní čelí vážnému problému nezaměstnanosti, se tato situace ještě zhorší v důsledku likvidace zemědělství. (Obdobné dopady vstupu do EU postihly i nové členské země z východní vlny rozšíření EU, pozn. R.G.) Poukázal na neoliberální požadavky EU a jejich negativní důsledky. Významná část privatizovaných podniků je zavírána, což dále zvyšuje nezaměstnanost, národní bohatství je vyprodáváno zahraničnímu kapitálu, který je veden snahou o maximalizaci zisku využíváním levné pracovní síly. (To je případ i zkušeností z ČR a přesunu některých korporací na Východ, pozn. R.G.). K tomu připojil zavádění placení za vzdělávání a v oblasti zdravotní péče(Rovněž známé pokusy pravice v ČR, pozn. R.G.), což jsou významné součásti reforem spojených s úsilím vládnoucích sil Turecka o přičlenění do EU. Poukázal na zjevný rozpor mezi deklaracemi ohánějícími se demokratizací spojovanou s členstvím Turecka v EU a reálnými dopady na život pracujících – likvidace zemědělství, nezaměstnanost, výprodej národního majetku a vykořisťování laciné pracovní síly tureckých pracujících zahraničním kapitálem, rostoucí překážky v právu na vzdělávání a zdravotní péči.

 

Generální tajemník TKP Okuyan shrnul výše konstatované slovy: „Členství Turecka v EU nepřinese prospěch. Proto můžeme požádat naše přátele o jediné. Pomozte udržet ruce EU daleko od Turecka.“

 

Co se týká otázky Kurdů, Okuyan uvedl, že reformy spojené se vstupem do EU nepřispějí nijak k sociálnímu zlepšení života chudých Kurdů. Poukázal na zneužívání kurdské otázky pro velmocenské zájmy USA a dalších imperialistických formací a uvedl, že řešení kurdské otázky není možné dosáhnout odděleně, nezávisle na řešení situace dělnické třídy Turecka. Pokud nebude veden zápas zaměřený na obranu zájmů pracujících a pokud bude pokračovat využívání kurdské otázky velmocemi, je výsledkem rozdírání země občanskou válkou. Dodal, že Turecko nemůže být demokratizované tzv. „kurdskou politikou“ imperialistických sil a požádal evropské přátele, aby byli v této otázce realističtější. (Postoj TKP k řešení kurdské otázky má ohromující paralely s postoji československých komunistů k řešení slovenské otázky za první republiky a v době poválečné. Jde zejména o Plán na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj Slovenska z roku 1937, který se v podstatě stal předobrazem velmi úspěšné povalečné politiky budování a rozvoje Slovenska, postavené na vlastním domácím řešení problémů a důrazu na hospodářský a sociální rozvoj. Pozn. R.G.)

 

Dalším tématem spojeným přímo s diskutovaným problémem byla otázka Kypru. TKP má za to, že jediným řešením kyperského problému je společný zápas národů Kypru proti okupaci a imperialismu. Ti, kdo nevedou společný zápas, nemohou ustavit společný stát. Kypr je dosud rozdělený, okupace trvá a co ilustruje podstatu situace, je fakt, že EU žádá od Turecka, aby nevetovalo zatažení Kypru do NATO. K tomu dodal, že svoboda nepřijde s EU a NATO. (TKP tedy klade důraz na nutnost vnitřního těžiště řešení problémů a odmítá delegovat řešení problému na rozhodnutí nad/struktur řídících se vlastními mocenskými zájmy. Pozn. R.G.)

 

Druhý den – 2. 10. 2005 se uskutečnila masová demonstrace Vlastenecké fronty zaměřená proti EU a inkorporaci Turecka Evropskou unií. Demonstrace a následného pochodu Istanbulem ze zúčastnilo přibližně 10 000 demonstrantů, v drtivé většině mladých lidí. Kromě zahraničních delegátů z konference byl přítomen i početný kontingent zejména mladých lidí z Komunistické strany Řecka. Projevy přednesli nejen nejvyšší představitelé TKP a KKE, ale rovněž například zástupci dělníků, vysokoškolských a středoškolských studentů, učitelů, kurdský dělník, představitel dělnické mládeže a další. Demonstrace se vyznačovala velkým entuziasmem, energií, odhodlaností a disciplinovaností. Místo demonstrace bylo zcela neprodyšně obehnáno zátarasy a bariérami, vstup na místo demonstrace byl skrze úzký průchod hlídaný kohortou policajtů. Státní moc se v Turecku tímto způsobem snaží komunistické hnutí a jeho veřejné masové projevy izolovat od společnosti. Výsledkem je, že v důsledku takového zastrašování represivní moci státu na takovouto veřejnou akci přijdou skutečně rozhodnutí lidé, kteří se jí chtějí zúčastnit s velkým odhodláním. Demonstraci provázelo skandování na podporu TKP, Vlastenecké fronty a proti zatažení Turecka do imperialistického projektu EU. Demonstrace Vlastenecké fronty byla výrazným NE vstupu Turecka do EU a dostalo se jí i zařazení do hlavních zpravodajských pořadů v tureckých TV. Vystoupili zde i turečtí a řečtí zpěváci, k nimž se lidé spontánně přidávali, plníce tak prostor revolučními písněmi. Řekové se dávali do tancování ve jejich typickém kole. Déšť, jenž se na konci demonstrace spustil, přítomné nezchladil, ale překvapivě právě naopak ponoukl k ještě intenzivnějšímu zpěvu a tanci. Na závěr demonstrace následoval pochod, při němž došlo v jeho zadní části k provokaci ze strany policie. Podobné a mnohem tvrdší provokace a útoky ze strany policie a tureckých fašistů krytých policií jsou zcela běžné. Proto byla TKP nucena vytvořit velmi dobře zorganizované a vycvičené obrané oddíly, které chrání demonstranty proti uvedeným živlům. Jedna taková bezpečnostní skupina tvořená mladými studenty, výborně hovořícími anglicky, což, jak již bylo uvedeno, je v řadách TKP vzhledem k věkovému a vzdělanostnímu charakteru členstva TKP běžné, byla vyčleněna i pro ochranu zahraničních delegátů. Tito naši průvodci byli neuvěřitelně obětaví a disciplinovaní, například i přes noc přespávali v hotelové hale. Zajišťovali bezpečnost zahraničních delegátů zcela bezpříkladným způsobem. V závěru demonstrace byli dva členové bezpečnostních oddílů TKP zraněni v konfliktu s policajty, nicméně i v tomto případě prokázali svoji profesionalitu, neboť nedovolili policii, aby napadla řadové demonstranty. Generální tajemník TKP v této souvislosti na náš dotaz odpověděl, že tato demonstrace byla dosud nejlepší, ve smyslu téměř bez napadání ze strany policie a fašistů. I to ukazuje situaci, v níž vedou komunisté v Turecku, členském státě Severoatlantického paktu, zápas za zájmy neprivilegovaných.

Radim Gonda

{moscomment}

 

Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.