Pozvánka na vzpomínkové setkání 28.10. aneb ke dni nesplněných nadějí

Podrobnosti

Kategorie: Z aktivit KSM

Twitter

28. říjen je v československých dějinách přelomovým datem.Tímto dnem mnohé začíná a také mnohé končí. Končí období tří set let nesamostatnosti, nepřirozeného vtělení českých zemí do Habsburské monarchie spolu s desítkami ostatních národů vedené aristokraticko-církevními elitami ještě dlouho po vítězství buržoazie v třídním střetu roku 1848 a zformování buržoazní společnosti.. Vznik republiky byl výrazem konkrétních sociálně-ekonomických procesů probíhajících ve středoevropském prostoru především v devatenáctém století, jejichž prvních vrcholem byla buržoazní revoluce roku 1848, pokračovaly dotvářením buržoazní společnosti a moderního českého národa, jemuž generace pracujících i intelektuálů vydobyly právě 28.10. 1918 samostatnost.

Transparent třímaný dělníky při příležitosti generální stávky 14.10. 1918 s nápisem „socialistický národ“ hovoří zřetelně o tom co začíná, lépe řečeno mohlo začít, bylo očekáváno dělnickou třídou a masami pracujících. Jejich tužby leč zůstaly na dalších třicet let nevyslyšeny z mnoha subjektivních i objektivních důvodů, vstoupili však ještě výrazněji než před rokem 1918 na jeviště dějin buržoazního Československo. Nejlépe o popřevratové atmosféře mezi pracujícími vypovídá spisovatel-komunista Ivan Olbracht v dnes už legendární Anně proletářce.
Přesto však byl vznik republiky určitým sociálním pokrokem. Tento říjnový den má i druhou symbolickou rovinu. Roku 1945 bylo toho dne vyhlášeno znárodnění podniků nad 500 zaměstnanců na základě dekretu prezidenta republiky z 24.10. 1945 a v období socialismu se 28.10. slavil den znárodnění.
My komunisté v Luhačovicích si jsme vědomi významu říjnového svátku. Proto se každý rok scházíme uctít památku všech bojovníků za svobodu a sociální pokrok na náměstí 28.10. u sochy rudoarmějce, kde rovněž pokládáme na výraz díků věnec. Jsme jediní, kteří takto činí. Socha symbolizující osvoboditele Československa samozřejmě začala po převratu roku 1989 buržoazní představitele města dráždit. Vůbec nedbali a nedbají toho (nebo to neví?), že pomník je dílem národními socialisty vedeného MNV již z léta 1945, kdy také došlo k přejmenování náměstí v centru Luhačovic na náměstí Rudé armády. Nedbali ani námitek četných pamětníků včetně Anny Šťastné, sestry hrdiny Československa, ve SNP nacisty umučeného Dr. Františka Šťastného, jehož jméno nese jeden z luhačovických minerálních pramenů. Anna Šťastná nemohla pochopit proč by měla být přesunutím pomníku na hřbitov(to byl původní záměr) poplivána památka i jejího bratra. Pan starosta Hubáček, syn účastníka květnového povstání českého lidu, dokonce na výtku jednoho starého soudruha, že by mu jeho otec vyliskal, kdyby ho slyšel, řekl, že je jiná doba. Po velkém vzedmutí lidu došlo ke kompromisu, pomník má být časem přemístěn ze středu náměstí kousek na jeho okraj. Musíme být však velmi ostražití. Buržoazní překrucovatelé dějin rádi za zády lidu (nejlépe v noci) devastují památníky lidových vítězství (viz. Královo pole, nejnověji Ploština).
Zvu vás proto jménem ZO KSČM Luhačovice na vzpomínkové setkání 28.10. v 10:00 u sochy rudoarmějce. Ukážeme opět, že dokud existuje historická paměť, existuje odkaz pokrokových osobností, je možné se také na základě jejich zkušeností a jejich inspirací vymanit z kapitalistické kazajky. Jste srdečně zváni!!!

Lukáš Kollarčík