Válka za tři biliony dolarů

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Pod názvem Válka za tři biliony dolarů vydal knihu nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stieglitz, což je podle něj cena války v Iráku. Jiní autoři uvádějí až pět bilionů, tedy víc, než kolik stála první světová válka a rovno výdajům za II. světovou válku. Je pochopitelné, že ekonomiky zemí zlaté miliardy, z nichž mnohé podporují iráckou intervenci, nemohou takové výdaje ve zdraví přežít. Krize již začala, ale američtí politologové došli k závěru, že v době vlády současného prezidenta k žádným změnám nedojde. Po jeho odchodu by mohla být vyhlášena nutnost trvalé přítomnosti okupačních vojsk. Jakákoli loutková irácká vláda štědře na okupaci, ze svých zisků za ropu, přispěje. Zcela jiným problémem je Afghánistán.

Spojené státy americké připravily a několikrát se pokusily realizovat svůj plán grandiózní operace na jihu a jihovýchodě země, jejímž cílem je zničit všechna ohniska odboje a odstrašit obyvatelstvo, pokud přežije. Po ukončení operace by mohl zamířit americký kolt do týla Íránu. Všichni budou zastrašeni a okupační síly v Iráku si uvolní ruce. Tyto plány mají nejen vojenskou. ale i politickou stránku. Afghánská akce má povzbudit vytvoření nové světové struktury, Ligy demokracie . Ta má sjednotit všechny americké přátele a ostatní vytěsnit na okraj dějin, především ČLR a Rusko. Svět bude rozdělen na dvě části, za absolutní americké hegemonie. Záměr působivý, ale po současných neúspěších je alespoň v současnosti nerealizovatelný.

Nedávno ministr obrany USA Robert Gates uvedl, že je znepokojen situací, za které se NATO mění v dvourychlostní alianci, ve které jsou pouze některé vlády ochotné vyslat své vojáky do válek vedených Spojenými státy. Někteří analytici již přijali předčasný závěr: buď se situace změní, nebo vojska přejdou pod přímé velení USA. V Afghánistánu je v současnosti nasazeno asi 40 000 příslušníků okupačních sil ze 39 zemí světa. Podle odhadu je k neutralizaci hnutí odporu potřeba doplnit vojska na jižním a jihovýchodním směru o dalších 8000 vojáků, kam většina vlád své vojáky odmítá nasadit. Němci slíbili vyslat dalších 250 vojáků, ale na sever, kde se nebojuje. Sarkozy slíbil tisíc nových vojáků. Setkal se však s odporem, za prvé, že slib pronesl v britské Dolní sněmovně a za druhé, tento krok opozice považuje za rozhodnutí o obnovení účasti Francie ve vojenské struktuře NATO.

V sousedním Německu dochází za vlády velké koalice vedené Merkelovou, k velkým psychologickým posunům. Militarizace země má zelenou. S obrovským úspěchem je promítán film Rudý Baron o legendárním německém vojenském letci z I. světové války von Rihthoffenovi, kanonizovaném již Hitlerem jako příklad hrdiny pro piloty Luftwaffe. Němci se diví: proč nepřiznat hrdinství německému hrdinnému letci? Druhým problémem je otázka vojenských vyznamenání. Německá koaliční vláda se údajně připravuje zavést po 60 letech od největšího světového masakru rozpoutaného nacistickým Německem, válečná vyznamenání. Zatím v různých vojenských misích zahynulo 25 německých vojáků. Vláda je chce posmrtně vyznamenat za hrdinství.

Nová válka chce nová vyznamenání, říká se v Německu. Posthitlerovská heroizace armády je prvním krokem k účasti v další válce. Teď se naskýtá příležitost. Tak jako jejich předkové ochotně vraždili v uniformách SS, Wehrmachtu a Luftwaffe slovanské a židovské děti, ženy a civilisty, budou moci jejich potomci vraždit bezbranné obyvatele Iráku a Afghánistánu a vydávat je za vzbouřence. Ostatně Američané to již dělají 60 let a hledají další spojence, a to nejen v Německu, ale i na Ukrajině, o které předpokládají, že by tam mohla, za současné ekonomické krize, vzniknout obrovská, absolutně loajální armáda. Pokud by se jim to podařilo, získala by Liga demokracie reálnou formu, nebezpečnou tím, že CIA mezi síly, ohrožující Spojené státy, zařadila kromě al Kajdá, Iráku, Íránu, KLDR, Běloruska, Venezuely a Kuby nyní i Rusko a ČLR.

Karel KLUZ, HaNo