Sjezdové šachové partie

Podrobnosti

Kategorie: Názory, polemika

Twitter

Skončil nám VII. sjezd Komunistické strany Čech a Moravy. Jako sympatizant bych chtěl zhodnotit, i když pouze na základě svých zdrojů a taktéž přímého přenosu, co nového a podnětného přinesl. Strana se nerozpadla, nerozkmotřila, jak věštili mnozí. Strana se nazahleděla do minulosti, jak prorokovali jiní. A nerezignovala kvůli image státotvornosti ani na model socialismu (byť plejáda názorů na socialismus je v ní neskutečně pestrá), jak by si přáli zase ti, kteří se ještě chtějí před svou kremací stačit ohřát v teplých vládních křeslech.

Sjezd zvolil nové vedení, schválil řadu dokumentů a rezolucí, to jsme si mohli přečíst všichni. Jsou jistě důležité, hlavně jejich poselství než přesná formulace, i když pro rozhodování a získávání občanů je stokrát důležitější, co o sjezdu napíší noviny či řekne televize a tisíckrát důležitější je každá věta představitele KSČM v médiích než celá stránka textu topící se v záplavě jiných informací.
Podle řady delegátů a hostů však sjezd ukázal i druhou stranu KSČM. Tu, s kterou členové na veřejnosti nerado mávají. Temnou stranu plnou lobingu, manipulace, zákulisních intrik a řekněme si to naplno – i pasivity a řady „kultů“.
To se projevilo ostatně i v přípravě – i podle dostupných veřejných materiálů bylo mezi delegáty rozhodující procento funkcionářů všech stupňů strany, tedy zejména placení zaměstnanci, kteří ačkoliv jsou mezi členskou základnou nejznámější (mají na to čas), mají určitě jiný zájem než právě cílové skupiny, na které se obracíme a které zejména by mezi delegáty měly býti zastoupeny. Navíc většina je z onoho okruhu lidí, kteří jsou delegáty a taktéž funkcionáři na všech stupních pravidelně… Kapři si nevypustí rybníček, že?
Člen a navíc delegát strany má dle stanov řadu svých práv, vystupovat, dávat připomínky a návrhy. Hezký paragraf. Jaká však byla na sjezdu realita?
Na desítky delegátů vybíraných oficiálně dle času podání přihlášky se slovo v diskusi vůbec nedostalo… Ano, sjezd je časově limitovaný, ale diskuse např. k personálním návrhům by měla proběhnout celá, před vlastní volbou. A navíc mohla pokračovat i po zahájení večerního jednání prvního UV KSČM, byť za menší pozornosti a neúčasti členů tohoto orgánu…
Ačkoliv řada delegátů měla konkrétní připomínky k dokumentům, vlastní návrhy a rezoluce, k delegátům se vůbec nedostaly. Nebo skončily v pasti - vše ovládla všemocná „návrhová komise“, která dovedně manipulovala s návrhy a míněním delegátů, zvyklých poslouchat právě „kulty“. S hrozbou nutnosti množit navržené deklarace a možností prodloužení jednání o hodinu např. zabila práci desítek delegátů, aniž by její výsledek kdokoliv viděl…
Přitom zcela nepochybně, při vážně míněné snaze o demokratický průběh sjezdu, nebyl problém dát termín podání všech podnětů a návrhů třeba do sobotní druhé odpolední hodiny, návrhová komise by mohla všechny návrhy očíslovat, sesumarizovat, vytisknout a předat je po večeři všem delegátům, kteří by měli celou noc na jejich prostudování a rozhodování… Při závěrečném hlasování by pak komise návrhy pouze četla a svéprávní delegáti rozhodovali… Rozhodně by to bylo průhlednější a demokratičtější.
Údiv mezi řadou hostů včetně zahraničních budilo i mnohé negativní stanovisko návrhové komise a poté samozřejmě delegátů k návrhům, které vycházely přímo z názorů členské základny, např. proti militarizaci Evropské unie, k potřebě analýzy první podoby socialismu, k vytvoření oddělení systematické ideologické práce, ke konkretizaci řady zrad ČSSD v poslední době atd.
Zkrátka sjezd, kde by vládla informační demokracie, svéprávní a za své členy mluvící a vystupující delegáti, by jistě při své otevřenosti vzbudil pozitivnější ohlasy mezi veřejností a taktéž mezi delegáty, kteří ve skutečně rovné konfrontaci neobhájili menšinový názor…
A personální otázky, i když k těm je mi jako nečlenu strany nejdále, ty prý byly řešeny v podobném duchu… Nedůstojně, emotivně. Prostě prý bylo některým kandidátům předem řečeno, že se s nimi nepočítá… Jít hlavou proti zdi je doména spíše mládí, tak prostě stáhli kandidaturu, jak zaznělo v médiích… Asi běžné v dnešní době, používat takovéto metody, ale že by to chování komunistické?
Jak poznamenali účastníci sjezdu a pamětníci sjezdů posledních, v tomto ohledu se strana moc nezměnila, spíše naopak. Já jako levicový kritik k tomu dodám hořkou pilulku – KSČM stále mluví o tom, že se z negativ minulosti poučila, ohání se usneseními a kritizuje „nepolepšitelné nostalgiky“ ve vlastních řadách.
Ve shora uvedených metodách a projevech však z minulosti převzala po své předchůdkyni řadu právě těch nejhorších stránek. Také v tom ať hledá poučení, proč je pro mladé nepřijatelná a pro mnohé stejná jako ostatní strany.

Radek Grabovský