header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Ze sjezdové diskuse: Kriticky k činnosti KSM

Rád bych poděkoval všem delegátům, kteří v čase prázdnin a rozpuštění KSM přesto přijeli. Zastupují přes 600 členů sdružených v několika formách členství, zejména členy z klubů.... Nebudu zde pět sebechválu na naší organizaci, to si myslím nepotřebujeme a to zvládne každý sám. Budu kritický, kritický do vlastních řad, protože se domnívám, že upřímná kritika je vždy přínosem pro fungování komunistické organizace mládeže. Předně bych chtěl říci, že nemám problém s jasnými, zásadními stanovisky organizace, ať již k antikomunismu, k povaze institucí jako je NATO, EU, MMF, k charakteru PEL a podobně. Mám však zásadní problém s taktikou a s tím, jak se projevujeme. Mnohdy dokonce nevidím rozdíl mezi oficiálními výstupy a projevy KSM a činností mého 2letého umíněného a vzdorujícího syna.

1. Problém spolupráce a koalic – slyším často – to nejsou komunisté, to nejsou ti správní, s těmi spolupracovat nebudeme. Ale ještě v posledním sjezdovém materiálu bylo „usilovat v daném společném zájmu o spolupráci se všemi, kdo o to stojí“. Uvedu zde již připomínaný příklad iniciativy Ne základnám. Nezpochybňuji ani antikomunismus její části, ani rozhodnutí neukončit vlastní dřívější petici v zájmu jedné společné a ani pokračování ve vlastních aktivitách proti radaru. Ale nahnat se do kouta a izolace bez taktiky kompromisu, do pasti nedůvěry, ztratit dlouho získávané malé či větší spojence pouhým sebezviditelňováním a vytáčkami, nespolehlivostí, to je politický naivismus a amatérismus. Abyste rozuměli, hrdě si stoupnu pod vlajku se srpem a kladivem a budu ji nést, ale když jde o taktiku, jsem schopen držet jen picket nebo velký transparent, když jich bude dost. A když dohody budou držet i jiní. V zájmu společného cíle. Ostatně – za doslova pitomost pokládám tahat na demo proti válce Gottwalda.

2. Problém nedostupnosti pro média. Zažil jsem dost zoufalých scén, kdy bylo třeba vydat vyjádření k řadě problémů. A funkcionáři byli prostě nedostupní, nereagovali celé dny na novináře. Na telefony ani na maily. To prostě není možné, i v čase oficiální propagandy a hrozby deformace našich názorů a postojů – jedna věta v médiích je prostě jako sto petičních akcí.

3. Trochu méně zásadní bod - rýpnu si do našich aktivit a jejich zajištění. I kdy je to poslední dobou lepší, často význam a dosah našich aktivit snižuje neznalost organizačních pokynů a nedisciplinovanost při akcích, což způsobuje možnost napadání členů, malé využití akcí mediálně či naopak možnost zneužití akcí apod.

4. Dost důležité – Kritizuji, a to nejen já, nepřípustné chování, sebeosočování, a mnohdy nepořádek, který po nás zůstává, což je terčem oprávněné kritiky i řady poctivných komunistů. Domnívám se, že je třeba dodržovat určitý kodex mladého komunisty, jinak je to hůl na organizaci. A bez alternativy i v našem chování, vzájemném zvláště, to daleko nedotáhneme.

5. Zásadní je další bod a to často až zkratkovité vyjadřování k čemukoliv bez znalostí a souvislostí, s pomocí nepravd a pololží atd. – a to v řadě veřejných článků a vystoupení, které nám uškodily, i v naší straně. Vím, že to nebylo mnohdy možná vědomě, ale ověřit si fakta je základ, i pro horké, mladé hlavy.

6. Dost kriticky se také stavím i k působení mnohých našich členů v KSČM – pasivní politika se ukázala jako neúčinná již před staletím. Dle mého názoru můžeme straně pomoci hodně prací uvnitř strany, zapojováním a větší spoluprácí s komisemi, které mají k tématům mládeže blízko – např. školství, bydlení, mládež; v tomto duchu dávám i pozměňovací návrhy.

7. A k tomu přidávám i samozřejmě náměty na další spolupráci - na tématech nových, které strana na rozdíl od zahraničních partnerů přímo neřeší – téma drog a dalších patologických jevů ve své komplexnosti, alternativní kultura, minority aj.

8. Zásadní bod pro rozvoj organizace a hnutí - Na jedné straně vnímám určitý nezájem většiny členů o vzdělávání, na druhé straně vnímám, jak je samovzdělávání druhých značně omezené, nadšení a pár knížek totiž nemůže nahradit plnohodnotný systém vzdělávání a schopnou diskusi – to není problém jen náš, ale i naší strany. Znám, jak je snadné mít nadšený, tzv. správně revoluční černobílý pohled na řadu i sporných osobností naší historie, ale je třeba je hodnotit skutečně objektivně, protože každý byť malý kult nebo nekritické nazírání opět se nám vrátí jako bumerang. Osobně vycházím z hesla, že trpí-li kdekoliv nevinný člověk, je to špatné, odsuzuji to a je mi jedno, pod jakou vlajkou – podobně i Che Guevara říkal, že facku na těle jiného nevinného kdekoliv na světě cítí jako na svém vlastním těle… Za nevinné samozřejmě nepovažuji zloděje, sabotéry, vrahy, teroristy a jejich spolupracovníky, agenty cizích zpravodajských služeb... Prostě když tento bod shrnu, vyzdvihuji ono Učit se, učit se, učit se.

9. Vyjádřím se též k aktivitám – oceňuji aktivity proti radaru, proti antikomunismu, mezinárodní a solidární, publikační a řadu jiných, mnohem hůře však oceňuji aktivity proti fašismu, hodně špatně aktivity k vysokoškolákům a učňům, nedostatečně aktivity k menšinám.

10. Rýpnu si také směrem k poslednímu sjezdu - Sjezdové materiály z posledně stanovily úkoly právě pro práci mezi cílovými skupinami, nikdo se jimi ale nezabýval. Bohužel.

11. Za poslední dobu jsme se z dost širokého, byť méně početného komunistického mládežnického hnutí s pestrou řadou názorů mezi členy i pod tlakem MV dostali do úzce zaměřené skupiny, hraničící až se sektářstvím. Nemyslím si, že je to správná cesta. Naše jádro musí být samozřejmě komunistické, ale musíme působit více mimo, přitahovat širší opozici a v diskusi, aktivitách, vlastním příkladem je formovat. Ne hned kohokoliv mimo náš úzký názorový proud nálepkovat a odsuzovat.

12. Rozpuštění naší organizace je nyní právně skoro realitou, věřím, že nakonec samozřejmě uspějeme, protože právo je na naší straně. Ale musíme mít i právně legální strukturu, pro naše partnery, i např. pro možnost získávání grantů aj. A nesmíme zapomenout, že je rozpuštění KSM je útok na KSČM, nesmíme dávat tedy ani záminku k dalším útokům proti straně. Uvědomme si to před každým vystoupením...

Soudružky, soudruzi, přátelé, jsem v KSM od roku 1996, Je mi 33 let. Berte můj příspěvek trochu i jako určitý souhrn zkušeností, jako můj odkaz. Kritický, stručný, nekompletní, ale dle mého názoru aktuální. Vždy budou komunistou, vždy budu srdcem komsomolcem.

Zdeněk Štefek

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .