Vznik ČSR slavili protestem proti radaru

Podrobnosti

Kategorie: Z aktivit KSM

Twitter

Na náměstí Míru si v pondělí odpoledne připomenulo 89. výročí vzniku samostatné Československé republiky několik stovek komunistů a sympatizantů. Kromě historického data se však řečníci věnovali i možné stavbě americké radarové základny v Brdech. Zakladatelé našeho státu věděli to, na co mnozí dnešní politici zapomínají. Především viděli potřebu spolupráce malých středoevropských slovanských národů. V neposlední řadě hledali záruky bezpečné cesty národa a státu nejen na západě, ale i na východě, řekl na shromáždění europoslanec Jiří Maštálka (KSČM).

V narážce na to, že proti stavbě radarové základny hlasitě protestuje Rusko, uvedl: Malý stát v centru Evropy si nemůže pěstovat velké nepřátele. Na adresu těch, kteří považují boj proti americkému radaru za prohraný, pak dodal: Ještě jsme neprohráli. A prohrát nemůžeme. Máme za sebou silnou zahraniční oporu, konstatoval a vzpomněl diskusi o americkém protiraketovém deštníku, která proběhla za účasti českých, ruských, amerických a britských expertů v Evropském parlamentu.

Předložili jsme návrh zákona o jednorázovém referendu o umístění radarové základny na našem území. V Poslanecké sněmovně byl zamítnut. Předložíme jej znovu. Nenecháme se zahnat do kouta, prohlásil na mítinku poslanec, předseda Středočeské krajské rady KSČM Stanislav Grospič. Připomněl, že stejně jako za první republiky komunisté volali po obraně této republiky, neváhali spolu s ostatními občany bojovat a položit své životy za její samostatnost , i dnes právě komunisté vnímají hlas lidí této země, hlas lidí nejen z Podbrdska a obou našich krajů, ale i z celé republiky, kteří nechtějí, aby naše zem ztratila suverenitu, aby byla podvázána USA, kteří nechtějí, aby tu byl umístěn radar. Tuto vůli lidí vnímáme jako závazek vydržet v boji proti umístění této základny .

Poslanec Karel Šidlo (KSČM) vyjádřil přesvědčení, že se nakonec podaří prosadit, aby lidé dostali demokratickou šanci rozhodovat o své budoucnosti. Svůj názor opírá o to, že o referendu a problémech ČR s radarovou základnou se nehovoří jen v ČR, ale i na úrovni Evropského parlamentu. To je určitá záruka toho, že agresivní politika administrativy USA neprolomí střední Evropu a nebude mít vliv na to, jakým způsobem budeme do budoucna hájit svoji národní totožnost, dodal.

Poslanec Václav Exner zmínil kuriózní situaci, kdy v současné ČR přestaly platit některé sociální vymoženosti předválečného Československa. Osmihodinovou pracovní dobu jsme zrušili se Zákoníkem práce. Dnes na hlavní a vedlejší úvazky můžete pracovat třeba 26 hodin denně. Zemědělská půda se vrátila v restitucích a privatizaci znovu do soukromých rukou, federální stát byl hlasováním ve Federálním shromáždění v roce 1992 rozbit. Je to veliká ostuda, že dnes se naše pravice hlásí k Masarykovi spíše jako k určitému symbolu než k tomu, co opravdu v naší zemi prosadil, konstatoval poslanec.

Proti stavbě radaru se vyslovil také Milan Krajča z Komunistického svazu mládeže. Všem je jasné, že vybudování základny není v zájmu lidí této země, ale v zájmu imperialismu Spojených států. Protože tato základna může sloužit pouze k přípravě nového kola válek. Takových válek, jako byla válka v Jugoslávii, v Afghánistánu a jako byla válka proti Iráku a jeho okupace, která krvavě trvá do dneška, řekl.

Na závěr akce přečetla místopředsedkyně ÚV KSČM Jana Bystřická provolání účastníků akce, v němž odsuzují snahu vlády prosadit výstavbu americké základny bez referenda.

Občasnými výkřiky nesouhlasu s řečníky a antikomunistickými transparenty se projevovala skupinka asi dvaceti mužů ve věku mezi 15 až 25 lety. Do diskuse s některými z nich se zapojily členky Plzeňského krajského zastupitelstva za KSČM Hana Benediktová a Ivana Hrubá. Snažily se vyvrátit některé jejich až naivní názory. Například jeden z mladíků tvrdil, že umisťování radaru v ČR není zbrojení, protože tento radar je ten samý, který je na letišti v Ruzyni .

Shromáždění v Plzni se měl původně zúčastnit také předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, jak bylo také v tisku a na plakátech avizováno. Nicméně na poslední chvíli musel odjet s parlamentní delegací do zahraničí.

Možná shodou okolností, možná ne, v tu samou dobu jako mítink KSČM probíhal v Plzni poblíž náměstí Republiky půlhodinový mítink premiéra Mirka Topolánka. Podle našich informací se jej zúčastnilo jen asi třicet lidí. Doprovod premiéra se snažil získat přízeň kolemjdoucích rozdáváním malých čokolád. Příliš to nezapůsobilo, možná pro to, že nebyly příliš chutné. Tak jako nechutná je politika jeho vlády.