header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Demonstrace bezdomovců za lidská práva

 Již několik let existuje neorganizovaná snaha každoročně 10. prosince, na mezinárodní den lidských práv, pořádat demonstraci bezdomovců za lidská práva. Letošní akci ovšem poznamenala slabá, roztříštěná aktivizace lidí se zájmem o problematiku a zároveň i slabá informovanost bezdomovců. V důsledku toho se na demonstraci sešly slabé tři desítky lidí včetně novinářů. Ve společnosti panuje všeobecný názor, že se problematika bezdomovectví nikoho netýká. Jak následně poznamenala s. Novotná z KSČM, mnohé lidi bezdomovci „obtěžují“, ve společnosti vůči nim existuje silná averze.

 

Záštitu nad celou akcí měl okruh lidí kolem o. s. Dům Agapé. Z oslovených mládežnických organizací se nakonec akce zúčastnil Komunistický svaz mládeže a jeden aktivista ze trockistické Socialistické alternativy Budoucnost. Organizace typu „Armáda spásy“, „Naděje“ se akce nezúčastnili a zároveň i odmíti poskytnout bezdomovcům informace o této akci. Zúčastnili se i jednotlivci z řad KSČM. (a za Zelené poslankyně Jacques pozn. red.).

Blok projevů zahájil Jiří Vencl (ředitel azylového domu Agapé v Ruské ulici) uctěním památky lidí, kteří zemřeli na ulici. V následujícím projevu připomenul, že i lidi bez přístřeší mají svá práva, která jsou jim upírána a která si musí vybojovat sami. Informoval o tom, že demonstrace bezdomovců za lidská práva byla již před rokem a že chce, aby se z ní stala každoroční akce.

Dále promluvila představitelka Armády spásy, která sdělila, že pomáhá bezdomovcům prostřednictvím své organizace spolu s manželem, který také neměl přístřeší.

Za Komunistický svaz mládeže promluvil s. Jan Kelbich. Připomněl, že bydlení patří mezi základní lidská práva. To doložil i rozhodnutím ústavního soudu v nálezu č. 231/2000 ve kterém rušil tzv. vyhlášku o regulaci nájemného a vyslovil názor (ústavní soud), že bydlení je nutná podmínka k přežití. To s. Kelbich doplnil tím, že občanský zákoník obsahuje několik zákonů, díky nimž člověk může přijít o bydlení. Zdůraznil, že tato problematika se týká všech, může se to stát každému. Navíc bezdomovcům jsou upírána práva, na která mají nárok. Na závěr vznesl apel na občany, aby se o věc zajímali a snažili se situaci změnit k lepšímu.

  Jakub Holas

 

Z letáku KSM: Bezdomovectví

Předně je potřeba uvědomit, že bezdomovectví je pro Českou  republiku i pro českou společnost fenomén poměrně nový. Objevil se po pádu socialismu, kdy stát přestal garantovat  svým občanům sociální jistoty, práci, dostupné bydlení, cenově dostupné potraviny a základní životní potřeby.

Žijeme ve světě paradoxů. Každý den míjíme vybydlené, opuštěné rozbité domy a na každém rohu potkáváme lidi, kteří nemají kde bydlet. V naší republice je půl milionu nezaměstnaných a spousta vyrabovaných, nefungujících továren.Tato společnost si říká lidská. Lidství, to pro mě znamená, že si lidi dokážou vzájemně pomoci a vzájemně spolupracují. Ovšem to, že někdo hodí pětikorunu do kelímku člověku, který jen potichu umírá, nepovažuji za lidské. Je to spíš tragikomedie.Sociální jistoty by měly být garantované státem. Každý občan tvoří stát a tento stát by měl dokázat pomoci každému občanu, který se ocitne v tísni. A často stačí opravdu málo.

Podívejme se na důvody, které vedou lidi na ulici. Častým případem je rozvod—člověk přijde o bydlení, následně i o práci. A tak mu buď pomohou známí, a nebo skončí. Přitom by stačilo, kdyby tento člověk mohl dva měsíce bydlet např. ve státem placené ubytovně, aby si mohl najít práci a následně i bydlení. Pak by se z něho nemusel stát bezdomovec, ale zůstal by platným, plnohodnotným občanem. K čemu je tedy stát, který nedokáže zajistit ani takovou drobnost? K čemu je stát, pro který je důležitější angažovat se ve válečných dobrodružstvích v Afghánistánu a Iráku než aby dokázal zajistit své vlastní občany?

Ano, stát má určité projekty, kterými bezdomovcům „pomáhá“. Tato pomoc ale nic neřeší, bezdomovectví nezabrání ani ho neodstraní. Příčina je totiž v režimu. A proto, pokud chceme vyřešit problém bezdomovectví (a ne si jen hrát na to, že ho řešíme) je potřeba především změnit systém, který je chybný. Kapitalistický systém je založen na individualismu, dravosti, na hesle „pomož si sám“. Oproti tomu je potřeba postavit mezilidskou solidaritu, právo na život, práci, dostupné bydlení, bezplatné zdravotnictví a vzdělání. Vyberme si tedy:

SOCIALISMUS NEBO BARBARSTVÍ!

 

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .