header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Globalizace versus internacionalismus

 To, že ve světě dochází ke sbližování, respektive zkracování vzdáleností, je objektivní proces daný novými komunikačními technologiemi, informačními technickými prostředky (internet, satelitní vysílání a další multimédia aj.) a také rychlejšími dopravními prostředky. Přestože se toto “sbližování” nedotkne stovek milionů lidí, zejména obyvatel zemí “třetího světa”, můžeme uznati, že jde o obecně probíhající trend, související s vývojem ve světě. Globalizace je ale pouze kapitalistickým řešením, kapitalistickou alternativou tohoto sbližování, zkracování vzdáleností.

Globalizace směřuje k vytvoření jednotné konformity tzv. euroatlantických hodnot a konzumního způsobu života. Výsledkem globalizace je zostřený imperialismus a neokolonialismus (ekonomické ovládnutí země a její následné vykořisťování) s koncentrací téměř neomezené světovlády v rukou USA, jako světového četníka, hájícího tyto euroatlantické “hodnoty” bodáky a bombami. Současně s mocenskou i ekonomickou hegemonizací USA dochází ale v rámci globalizace ke vzniku několika “regionálních” center (jsou to např. Evropská unie a v jejím rámci především Německo v Evropě, Izrael na Blízkém východě, Japonsko na Dálném východě, býval to Pákistán, ale po svržení režimu ultrareakční Muslimské ligy a nástupu národně i sociálně orientovaných důstojníků jeho místo pravděpodobně se souhlasem nadnárodního kapitálu zaujme talibanský Afgánistán), které slouží k lepšímu udržování nového světového pořádku a odebírají část práce a nákladů Spojeným státům. Některá tato centra se částečně formálně snaží vystupovat samostatně a někdy dokonce konfrontačně ve vztazích ke Spojeným státům i k sobě navzájem, ale ne nadarmo zejm. v období krizí už v historii používaly vládnoucí vykořisťovatelské třídy různé místní války a ozbrojené konflikty k odvedení pozornosti obyvatelstva od sociálních nerovností a ve snaze rozšířením trhů krize vyřešit (do této kategorie spadá také 1.světová válka). Tyto formální konfrontace mezi regionálními mocenskými kapitalistickými centry však nemohou ohrozit postavení USA jako megavelmoci ve světě. Koncentrování moci ve Spojených státech a “regionálních” mocenských kapitalistických centrech je doprovázeno zbídačováním ostatních států, které se stávají zdrojem levné pracovní síly, zdrojem surovin a odbytištěm výrobků (zejm. druhořadé kvality). Z výše uvedeného vyplývá, že objektivním světovým procesem není globalizace (kapitalistická forma řešení “sbližování” ve světě, fakticky ale rozdělování světa), natož pak evropská integrace. Evropská integrace je součástí globalizace, je to proces vzniku jednoho z mocenských kapitalistických regionálních center, které mají za základní cíl navždy udržet kapitalistický světový řád a neotřesitelnou vládcovskou roli Spojených států ve světě. Evropská integrace Evropany nesbližuje naopak staví západní Evropu a část Evropy střední proti zbytku Evropy a vůbec celému světu (ne nadarmo jsou myšlenky evropocentrismu už historicky spjaté s kolonialismem evropských velmocí).

Vstupem do Evropské unie za sebou každá země navždy zavírá těžké neproniknutelné dveře. Evropská unie totiž kolem sebe vytváří novou “železnou oponu”, která je mnohem neproniknutelnější než ta minulá. Tato nová “železná opona” je založena vůlí nadnárodních monopolů, podnikajících v rámci EU, aby tak zabránily možné konkurenci z venku a ostnatým drátem si ohraničily svoje a jenom svoje pískoviště. Přitom výrobci a vývozci menších zemí, včetně nových kandidátských států, nejsou a nebudou schopni na trzích v Evropské unii konkurovat – ne snad proto, že by jejich výrobky byly méně kvalitní – ale proto, že tyto trhy jsou již po desetiletí obsazeny nadnárodními ekonomickými žraloky, kteří bez milosti likvidují každého možného konkurenta. Současně s touto stránkou evropské integrace (která je součástí globalizace) navíc nejsou malé domácí firmy životaschopné ani na domácích trzích, protože i vnitrostátní trhy jsou v rámci EU obsazovány nadnárodními monopoly. Z Evropské unie navíc nelze nijakým způsobem vystoupit a proto tak při jejím rozšiřování žijí současné generace na vrub svým potomkům a ovlivňují jejich životy na dlouhá desetiletí dopředu podle zásady “o nich bez nich”. My, pokrokoví lidé celého světa, musíme proti kapitalistické globalizaci (zabezpečování vůdcovské pozice USA ve světě, koncentrování dílčí moci v rukou regionálních kapitalistických center a ještě zbídačování ostatních států – doprovázených imperialismem, militarismem a neokolonialismem vykořisťovatelů) postavit internacionalismus. Pokud totiž nebude kapitalistické globalizace zastavena jde o osud celého lidstva i planety Země. (Kapitalistický výrobní způsob je založen na maximalizaci zisků za každou cenu bez ohledu na lidi, bez ohledu na přírodu a životní prostředí. Globalizace navíc rozvíjí tuto zrůdnou filozofii do obrovských megalomanských rozměrů, které např. ničí deštné pralesy rychleji a s větší brutalitou než požáry, rozměrů, které přesahují lidské chápání.)

Jen internacionalismus může zastavit toto zločinné běsnění globalizace. Internacionalismus spočívá na celoevropské i celosvětové spolupráci rovnocenných, rovnoprávných, svrchovaných států se zachováváním a uznáváním různých tradic a kultur ve smyslu komunistického pojetí národnostní otázky (která může být spojena, resp. zahrnovat vojenskou, politickou i hospodářskou spolupráci zejména s pokrokovými zeměmi).

Pro Českou republiku se základním východiskem v současných podmínkách musí stát zachování nezávislosti a neutrality spolu s prosazováním výše zmíněné celosvětové internacionální spolupráce (s působením v OSN, Radě Evropy a jiných otevřených nedogmatických organizacích, které se nepokoušejí ze země udělat pouze podřízenou součást organizace nadnárodních monopolů).                         SRP   

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .