O Afghánistánu od severoirské komunistky

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Historie a výsledek tohoto neobhajitelného válečného štvaní je mnohem víc, než se zde dá napsat, ale jedna věc je jistá, lidé se musí probudit z toho, že hlasovali pro a podporují vlády, které jsou za tyto akce zodpovědné.

Náš postoj coby komunistů v Irsku zůstává neochvějný tváří v tvář další brutální katastrofě způsobené imperialistickými vládami. V západním světě z dálky sledujeme války, které se odehrály v Iráku, Palestině, Sýrii, Jemenu a dalších zemích.

Protiválečné hnutí v Irsku a Velké Británii je malé ve srovnání s obrovským množstvím škod, smrtí a destrukcí, které války způsobují.

Teprve když to ovlivňuje životy lidí, začnou se zvedat a všímat si také. Jako antiimperialisté víme, že když Británie opustila některou ze svých kolonií, zanechala rozdělení a násilí; Kypr, Indie, Afrika a Irsko jsou toho příkladem.

O uplynulém víkendu svět s odporem a strachem sledoval, jak Taliban získává v Afghánistánu stále více kontroly a přebírá hlavní město Kábul. Situace připomínala Saigon v roce 1975 s očividným rozdílem, že na rozdíl od Vietnamu vítězové takové myšlenky na socialistickou ekonomiku a ideologii, která s ní souvisí, nemají.

Vlády USA a Spojeného království jsou zodpovědné za chaos a násilí, které se zde odehrávají. Nebylo to úplně nečekané, protože jednotky Talibanu se prohánějí zemí a dobývají jedno město za druhým. Bidenova předpověď z počátku měsíce podpořená americkými tajnými službami, že by Taliban mohl převzít kontrolu nad afghánským hlavním městem Kábulem za pouhých 90 dní, byla však mylná. Stejně jako prohlášení amerických obranných činitelů, že „nejde o oregonský závěr“, že afghánské bezpečnostní síly by mohly Taliban zatlačit s větším odporem.

V roce 2016 Fidel Castro v kritické analýze „nového“ NATO napsal, že „USA se snaží využít svých enormních mediálních zdrojů k udržení, oklamání a zmatení světového veřejného mínění“.

Řekl, že „ve válce v Afghánistánu se angažuje většina zemí NATO,“ a dodal, „naděje na stažení vojsk USA, NATO a jejich spojenců z Afghánistánu je idylická, ale stejní spojenci USA si nyní začínají uvědomovat, co se mohlo stát desítky let před koncem této války; bylo NATO připraveno tam zůstat po celou tu dobu?“

Russia Today (RT) přinesla rozhovory s Tálibánem, který naléhal na lidi, aby pokračovali v práci, aby nedošlo k odvetě a aby ženy a dívky mohly chodit do školy a na univerzitu podle práva šaría. To se ještě uvidí. RT také uvedla podrobnosti o reakcionářských politicích v USA, kteří obvinili afghánskou armádu, že se nebránila.

Komentátoři RT však uvedli, že mnozí příslušníci afghánské armády zaostávají za Tálibánem a že nemají vůli bojovat. Britský deník Morning Star uvedl, že svolavatelka hnutí Stop the War Coalition (Zastavte válečnou koalici) Lindsey Germanová řekla, že zoufalá situace je důsledkem neúspěšné 20 let trvající vojenské intervence.

„Britská vláda by se měla také ujmout vedení při nabídce uprchlického programu a reparací na obnovu Afghánistánu, což je čin, který by šel mnohem dál při prosazování práv afghánského lidu, zejména žen, než při pokračující vojenské či ekonomické intervenci.“

Situace s uprchlíky ve skutečnosti vyvolala mnoho výzev, aby se Spojené království postaralo o afghánské obyvatele, kteří prchají ze země. Dvanáctého srpna napsal Chris Hedges, americký novinář, v článku nazvaném US Collective Suicide (Americká kolektivní sebevražda): „Imperialismus a militarismus jsou jedy, které vymýtí rozdělení moci, mají zabránit tyranii a uhasit demokracii. Nebudou-li ti, kdo tyto zločiny zosnovali, hnáni k zodpovědnosti, a to znamená organizovat trvalý masový odpor, lidé za svou aroganci a chamtivost zaplatí a možná zaplatí brzy.“

Potřebný je masový odpor vůči válkám i zbrojnímu průmyslu. Musíme také zvrátit rozhodnutí o podpisu dohody o stálé evropské bezpečnostní spolupráci (PESCO), která promrhá z irského rozpočtu na zbraně miliardy, které by mohly a měly být vynaloženy na bydlení a zdraví. PESCO nakonec vede k vytvoření armády EU, což je v rozporu s irskou neutralitou.

Vše to je vzájemně propojené.

Článek US Collective Suicide od amerického novináře Chrise Hedgese stojí za přečtení. Píše v něm: „Dvě desetiletí bojů, vynaložený jeden bilion dolarů, (RT uvedla 2 biliony) 100 000 vojáků rozmístěných k pokoření Afghánistánu, špičkové technické přístroje, umělá inteligence, kyberválka, bezpilotní letouny Reaper vyzbrojené raketami Hellfire a bombami GBU-30 a k tomu Global Hawk s kamerami s vysokým rozlišením, velitelství zvláštních operací složené z elitních rangerů, útvarů (zvláštních sil) SEAL a leteckých komand, černých stanovišť, mučení, elektronické sledování, satelity, útočná letadla, žoldářské armády, ... infuze milionů dolarů na vykoupení a podplacení místních elit a vycvičení afghánské armády o 350 tisících členech, která nikdy neprojevila vůli k boji, nedokázala porazit partyzánskou armádu o 60 tisících členech, která se financovala produkcí opia a vydíráním v jedné z nejchudších zemí světa.

„Jako každá říše v konečném rozkladu nebude nikdo hnán k zodpovědnosti za debakl ani za další debakly v Iráku, Sýrii, Libyi, Somálsku, Jemenu ani nikde jinde.

Ne generálové. Ne politici. Ne CIA a zpravodajské služby. Ne diplomaté. Ne poslušní dvořané v tisku, kteří slouží jako roztleskávači války. Ne ti povolní akademici a specialisté. Ne obranný průmysl. Končící říše jsou kolektivní sebevražedné stroje. Armáda se stává v pozdním impériu nezvladatelnou, neodpovědnou a nekonečně samočinnou, bez ohledu na to, kolik fiasek, přehmatů a porážek navštíví zdechlinu národa nebo kolik peněz uloupí, ožebračí občany a nechá chátrat vládní instituce a fyzickou infrastrukturu.

Lidská tragédie, nejméně 801 000 lidí bylo zabito přímým válečným násilím v Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Jemenu a Pákistánu a 37 milionů bylo vysídleno z Afghánistánu, Iráku, Pákistánu, Jemenu, Somálska, Filipín, Libye a Sýrie, je podle Watsonova institutu Brownovy univerzity zredukována na zanedbanou poznámku pod čarou.“

Reakce britské vlády byla chaotická; když byl Boris Johnson dotázán, zda očekával, že země tak rychle podlehne Tálibánu, odpověděl: „Myslím, že je fér říci, že rozhodnutí USA stáhnout se věci urychlilo.“

Sir Keir Starmer reagoval prohlášením, že si přeje „jednotný postoj mezi všemi stejně smýšlejícími, pokud jej dokážeme získat, abychom udělali vše, co je v našich silách, abychom zabránili tomu, že Afghánistán opět upadne v líheň teroru“.

Naprosto přehlížíme teror způsobený současně Velké Británií a USA i skutečnost, že to byli labouristé, kteří vzali Británii do Afghánistánu za vlády Tonyho Blaira. Prohlásil, že „to, co chci vidět, je, aby naše vláda vystupovala a vedla toto jednání a vyzývala k naléhavému zasedání NATO a naléhavé bezpečnostní rady OSN“, jako by NATO nebylo součástí problému.

Historie a výsledek tohoto neobhajitelného válečného štvaní je mnohem víc, než se zde dá napsat*), ale jedna věc je jistá, lidé se musí probudit z toho, že hlasovali pro a podporují vlády, které jsou za tyto akce zodpovědné.

Zodpovědnost občanů západních zemí musí být větší, než byla v odmítání válek a obchodu se zbraněmi. Ideologická bitva při získávání lidí pro tuto akci je hlavním tématem.

Jak se posouváme o další stupeň směrem k barbarství, spolu se změnou klimatu a pravicovými režimy, boj proti němu musí být větší, stálý a hned.

*) Nicméně Morning Star, jediný anglicky psaný socialistický deník na světě, přinesl mnoho hloubkových článků o Afghánistánu, zejména tento týden.

Linda Walkerová, 21. 8. 2021

Autorka je severoirská komunistka, žijící v oblasti Belfastu.

Překlad VS