Ke sjezdu KSČM

Podrobnosti

Kategorie: Názory, polemika

Twitter

O víkendu proběhl mimořádný sjezd KSČM. Na tomto sjezdu se prokázaly všechny problémy komunistické strany a bohužel i celého hnutí. Jde o izolaci od pracující třídy a širokých vrstev obyvatel, nedostatek jakékoliv diskuze o politickém zaměření a její nahrazování pouhými personálními otázkami. Prostí členové z pověrečné úcty při dělení mezi "velké" a "malé" straníky, z úcty k utajeným úmyslům těch "velkých" (ty úmysly ale vyplývají z pouhého zachování vlastního místa na slunci), ze stejně pověrečného strachu z narušování "jednoty" - nechápou svou zodpovědnost před celou stranou, před budoucností této země. A z toho všeho plyne uvolnění místa všudypřítomnému a pohodlnému přizpůsobení se stavu věcí, buržoazně-parlamentnímu systému, politickému, ekonomickému a státnímu uspořádání, účasti v imperialistických paktech NATO a EU. Proto si delegáti sjezdu hned na začátku zakázali prodloužit svou zodpovědnost, aby mohli probrat jen o kapku víc, než pouhé osobní rošády ve vedení.

Pozvání prezidenta republiky Zemana a jeho projev více než ovlivnily průběh jednání. Co nelze Miloši Zemanovi upřít, je historický rozhled a umění zatlačit na správných místech - čímž bohužel přesahuje vedení komunistické strany. Co ovšem Zemanovi chybí je sebekritičnost. Jak jinak by mohl mluvit o údajných zločinech komunistů a nemluvit o své odpovědnosti a sociálně demokratické zodpovědnosti na válečných zločinech. Právě za jeho premiérování došlo ke vstupu do NATO, což předurčilo současnou válečnou eskalaci v Evropě. Za jeho vlády přelétaly přes ČR bombardéry na Jugoslávii. Jeho lži o zaostávání vzdělávání v ČSSR roku 1989 ospravedlnily porážku socialismu. Ano, toho skutečného socialismu, ne nějakého tak zvaného byrokratického, protože socialismus, který tu byl, mířil k cíli uspořádat společnost bez vykořisťování s reálnou důstojností každého člověka. Pro nás a pro pracující Československa byl únor 1948 skutečně vítězný. Protože to, co Zeman označil za svůj ideál, tzv. demokratický socialismus, bylo jen politickou fasádou kapitalismu a páchalo ty samé zločiny, jako kapitalismus bez přívlastků. A nyní Zeman poučuje o významu vysílání vojáků Armády ČR do Afghánistánu pro údajný boj s terorismem. Toto angažmá je skutečnou okupací a je provázeno vražděním místního obyvatelstva a mimojiné terorismus spíše přiživilo.

Přestože Vojtěch Filip na plénu UV po parlamentních volbách s výsledkem, který je nejhorší od založení strany, sklidil obrovskou kritiku a prohlásil, že nehodlá kandidovat, přesto po malém úkroku stranou nastoupil do rozhodování o předsedovi znovu, tentokrát s možnou zálohou v podobě poměrně mladé a v Evropském parlamentu zabydlené Kateřiny Konečné. A sázka se povedla. Protože ti, co instinktivně cítí nebezpečí oportunistické politiky pro existenci komunistické síly ve společnosti, neměli žádný reálný program, ale jen osobní preference, došlo už k tolikrát zopakovanému průběhu, kdy poměrně těsně prošla zdánlivě bezpečná volba hlavního proudu. A protože se opět neuskutečnila žádná diskuze a polarizace nad programy, nedalo se těsné opoziční menšiny žádným způsobem využít. Vojtěchovi Filipovi se pak zdařily další kroky - svou náhradnici Konečnou zvolil sjezd místopředsedkyní. Dále svého někdejšího vyzyvatele Stanislava Grospiče získal na svou stranu a nahradil tak Jiřího Dolejše, který sám ztratil pozice v pražské organizaci.

Mimořádný sjezd, který měl řešit ztrátu důvěry ve společnosti, tak nevyřešil vůbec nic. Ani se netvářil, že by chtěl něco vůbec řešit. Miloš Zeman dal jako jediný na sjezdu politickou směrnici - podpořit ještě zkrachovalejší sociální demokraty a udržet vládu strany ANO, další strany velkokapitálu, která nyní v demisi dělá vše, co by komunisté neměli nikdy podpořit - vychází vstříc imperialismu (vysílání vojsk k hranicím s Ruskem a do zahraničí, vyhošťování diplomatů, podporování válečných intervencí, příprava přijetí eura) a do bouřlivé budoucnosti připravuje cestu kolaborace s kapitálem.

S takovým výsledkem bude docházet k dalším sociálně demokratickým mutacím strany a ta bude dále ztrácet své odůvodnění jako zvláštní strany komunistů. Úkol, který si předsevzali představitelé moci po roce 1989 (mezi jinými i Zeman) - zlikvidovat komunistickou stranu se tak daří. Nikoliv zákazem, ale ztrátou odůvodnění své existence. Amputací svých orgánů. Svou sebevraždou.

Předsednictvo Ústřední rady KSM

Odkazy na minulé články

Vyjádření Předsednictva Ústřední rady KSM k parlamentním volbám 2017 ze dne 22.10. 2017

Potřeba otevřené diskuze

Na pomoc sjezdu (1)

Na pomoc sjezdu (2)