Víc než miliarda lidí hladoví

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

Více než miliarda lidí trpí nedostatkem potravin, plyne ze zprávy Mezinárodního institutu pro výzkum politiky výživy (IFPRI), podle které je největším problémem podvýživa u dětí do dvou let. A počet lidí trpících hladem se v posledních letech zvyšuje.

Tzv. globální index hladu (GHI) je sledován ve 122 zemích. Podle autorů zprávy v letech 1990-2006 mírně klesal. Nyní má vzestupnou tendenci. Situace je nejhorší ve státech subsaharské Afriky. Nejvíce postiženými jsou Čad, Eritrea a Kongo, kde index vzrostl o více než 65 %. Mezi státy, kde byla situace vyhodnocena jako vážná nebo znepokojivá, patří např. Indie. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) definuje hlad jako příjem méně než 1800 kilokalorií denně. Tento údaj je považován za minimum pro zdravý a aktivní život. Na škále GHI, jež má šest stupňů, spadá do posledních dvou kategorií ?znepokojující? a ?velmi znepokojující? 29 států. Na rostoucím počtu podvyživených se podepsala i globální hospodářská krize. Index je hodnocen podle poměru obyvatel, co nemají dostatečný příjem potravin, podle počtu podvyživených dětí do pěti let a podle dětské úmrtnosti.

Největší nebezpečí představuje podvýživa pro děti v prvních dvou letech života, kdy působí trvalé zdravotní následky či zpomaluje tělesný a duševní vývoj dítěte. Odborníci proto uvádějí, že pomoc by měla směřovat především k těhotným a kojícím matkám a předškolním dětem. Tak je podle IFPRI možné zabránit hladovění až u třetiny postižených. V neposlední řadě zpráva upozorňuje na ekonomické důsledky hladu, který přináší nízkou efektivitu práce a brzdí hospodářský vývoj postižených zemí.

Dlouhodobá krize

FAO vydala v Římě zprávu, že dlouhodobé krizi je ve světě vystaveno 22 zemí, některé z nich už po dobu tří desetiletí. ?Odhadujeme, že 22 zemí dnes čelí dlouhodobé krizi, která se projevuje následujícími rysy: opakované přírodní katastrofy či konflikty, dlouhodobá potravinová krize, zvraty ve způsobech obživy a nedostatečná schopnost institucí na krize reagovat. Např. Afghánistán, Somálsko a Súdán prožívají krizi od 80. let, tedy již téměř 30 let,? uvedla FAO.

Afghánistán, Angola, Burundi, Čad, Eritrea, Etiopie, Guinea, Haiti, Irák, Keňa, Konžská demokratická republika, Konžská republika, Libérie, Pobřeží slonoviny, KLDR, Sierra Leone, Somálsko, Středoafrická republika, Súdán, Tádžikistán, Uganda, Zimbabwe potřebují zvláštní zásah mezinárodního společenství, uvádí dokument. Za posledních 15 let tyto země zažily osm až 15 přírodních katastrof a pohrom. Nejvíce postiženy jsou Asie a Tichomoří, kde žije 578 milionů hladovějících lidí.

Hlad zdraží potraviny

FAO také upozornila, že hlad v Latinské Americe zdraží v příštích letech potraviny. Popsaná situace potvrzuje, že krize letos zvýšila počet podvyživených lidí ze 47 milionů na 52,5. Situace se zhorší zejména ve Střední Americe. Regionální zástupce ve FAO, José Graziano, poznamenal, že návrat hladu v Latinské Americe je významný, protože to byla jediná zóna, která byla na cestě k jeho vymýcení. Pro FAO patří zvýšení mezinárodních cen potravin od roku 2006 a finanční a ekonomická krize v roce 2009 k hlavním příčinám podvýživy v posledních letech. Graziano vysvětlil, uvedla agentura Prensa Latina, že ač byla Latinská Amerika lépe připravena jí čelit, byla krize hlubší, než bylo předvídáno, s těžkými důsledky v zaměstnanosti a příjmech nejzranitelnějších domácností, což prodloužila potravinářská krize. Upřesnil, že i když se pracuje na snížení hladu, podvýživa dál zůstane na vysoké úrovni, nižší pak bude v oblasti Jižní Ameriky, kde jsou země s vyšším ekonomickým růstem. Podle FAO nestabilita a v určitých momentech i stagnace oživení v USA a Evropě dopadne silněji na latinskoamerické země, napojené na tyto státy a mající málo fondů pro rozvoj sociálních politik.