Hry náhody

Podrobnosti

Kategorie: Názory, polemika

Twitter

Peníze mají v životě člověka rozhodující význam. Závisí na nich jak se materiálně zabezpečí a jak jej přiblíží k určitým možnostem. Je stěžejním úkolem společnosti, aby vymýtila všechny dopady nedostatku peněz, které by mohli mít na člověka destruktivní vliv, ale je také pro společnost důležité, aby sama sebe neomezovala ve své přirozenosti.

Jednou z vlastností člověka je touha zajistit sebe sama, potažmo svou rodinu co možná nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem. Jde o motivaci, která má v současnosti rozhodující vliv na tvář naší společnosti a stejně tak jako je pro budoucnost klíčové aby si každý jednotlivec uvědomoval obecný dopad jeho konání na ty ostatní, měla by i společnost počítat s individuálními složkami jedince, které jej motivují k určitému druhu chování.

            Jinými slovy, čím více je subjekt nucen bojovat sám za sebe bez pomoci nebo přispění jeho okolí, tím více se v něm potlačuje povědomí o hodnotách, které by mohly mít pro společnost na obecné úrovni nějaký význam. Proto je důležité člověku na jakékoli sociální úrovni vymezit nejen jeho povinnosti, ale zároveň mu podávat pomocnou ruku v případě možných nesnází, které si třeba ani sám neuvědomuje, ale jednou si je uvědomit může.

            Jedním z nejjasnějších příkladů jakéhosi zaslepujícího záblesku v očích je hráčství. Když se podíváme na extrémní případy, kdy hrají o peníze sociálně nejslabší lidé, je vidina snadného zbohatnutí při hře pro spoustu z nich klíčová a smutné je, že i jedinou možností jak peníze získat. Nenechte se mýlit, nejde o jedinou možnost, ale ve světle skutečností, kterým daný subjekt čelí v kombinaci s jeho velmi silnou touhou po snadném zbohatnutí, má tento mix motivace a jemu zřetelných možností hlavní dopad na jeho chování, proto se dá vždy zjednodušit na termín "slepota". Není snadné čelit dlouhodobým a nesnadným úkolům, které zezačátku přinášejí prostředky spíše sporadicky, jakmile existuje možnost kapitál, jež daný subjekt drží v rukou, multiplikovat třeba několikanásobně a prakticky okamžitě.

            Ve světle těchto skutečností by bylo teoreticky možné zamezit přístup k výherním automatům, ruletě, kartám a hraní obecně tím, že by si každý potencionální zájemce musel sebou přinést i jakýsi identifikační prvek, který by nesl informaci o tom, že jeho hraní nemá dopad na jeho samotného i jeho rodinu. Což v podstatě ze hraní vyřadí nejchudší vrstvy obyvatel, nicméně existuje více mnohem smutnějších případů, kdy o své peníze a možnosti přicházejí i bohatí lidé, na kterých může být existenčně závislých lidí mnohem více. Ten problém se totiž nedá zjednodušit na fakt, že určitou mez překročí jedině člověk, který se sám nedokáže zabezpečit.

            Řešit tento problém, by tedy podle mého názoru, mělo více faktorů. K již zmíněnému by se mělo přidat vymýcení všech hráčských mechanismů, u kterých daný uživatel myšlenkově odpočívá. Hraní jako takové je pro vývoj společností důležitým prvkem, při kterém se ventilují jeho zděděné touhy a umožňují mu se rozvíjet v dovednostech, ve kterých by za normálních okolností nemuselo dojít. Nicméně pokud je jedinou možností jak takovou hru ovlivnit faktor náhody nebo výpočet přednastavených softwarových prvků, jedná se v kombinaci s materiálně nezajištěným subjektem o krok, který nemá jiný než sociálně destruktivní charakter.

Tomáš Fojtík