Naši noví přátelé - doprovodný jev "těžce" nabyté "svobody"

Podrobnosti

Kategorie: Ze zahraničí

Twitter

8.září, jen několik dnů po masakru v afghánském  Kunduzu, potvrdil německý prezident Köhler, na shromáždění u příležitosti odhalení památníku vojákům Bundeswehru v Berlíně,  skutečné záměry světovým imperialismem vedených koloniálních válek a německé zahraniční politiky. Letecký útok Američanů, vyžádaný německým velitelem Provinčního rekonstrukčního týmu plukovníkem Georgem Kleinem, při kterém bylo upáleno 125 civilních osob, patří k nejhorším v osmiletém řádění amerických a evropských okupantů. Německé veřejné mínění bylo šokováno zprávou, že  německá armáda pod rouškou humanitární mise ISAF "čistí", podobně jako hitlerovská "Sonderkomanda" na území SSSR za II.světové války, afghánskou zemi od přebytečného obyvatelstva, odmítajícího reakční režim, který jim vnucují armády USA a NATO. Při tom je jejich hlavním cílem trvale okupovat strategické teritorium, ze kterého je snadné ovládnout surovinové zdroje na Středním východě a ve Střední Asii.

Shromáždění se zúčastnili, kromě nyní již bývalého ministra obrany sociálního demokrata Junga a poslanců  Bundestagu i představitelé katolické a protestantské církevní hierarchie. Köhler zdůraznil nutnost německé účasti v agresivních válkách, krytých OSN: "Naše svoboda a bezpečnost vyžaduje intervenci naší a těch našich přátel, kteří sdílejí naše společné hodnoty. Je důležité, že potvrzujeme naši připravenost podpořit mezinárodní mandát pro vojenské akce a podílíme se na intervencích našimi vojáky v rozsahu našich možností". Prezident dále uvedl, že veřejné diskuse o rozhodnutích Bundestagu, vztahujících se k rozvinutí intervenčních vojsk a cílích, kterých mají dosáhnout i jejich výzbroje, by měly vyjadřovat sympatie, respekt a uznání Bundeswehru za jeho služby. Památník se má, podle Köhlera, stát místem vyjadřujícím podporu Němců jejich Bundeswehru a ponese jména všech padlých vojáků.  Generální vikář Bundeswehru Walter Wakenhut doporučil zavedení dne paměti padlých vojáků Bundeswehru. Německá vláda dlouhodobě usiluje o zvýšení prestiže armády. V roce 2008 zavedla poprvé od II.světové války vyznamenání za hrdinství.

Nový memoriál vyjadřuje rostoucí militaristické sebevědomí a význam, který připisuje německé vedení Bundeswehru při ochraně německých zájmů. Již to, že památník nebyl postaven vedle Bundestagu, ale na území německého ministerstva obrany hovoří za všechno.  Demonstrace proti památníku byla potlačena policií.

Strana "Die Linke" odmítla memoriál s tím, že podporuje válečnické myšlení. Na demonstraci proti válce v Afghánistánu, konané na místě, kde byl nyní odhalen památník, uvedl Gregor Gysi, že by podpořil memoriál, pokud by nesl jména zabitých civilistů. 

Vlna militarismu v Německu byla podpořena i jmenováním nového ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga (CSU). Jeho inaugurační projev na ministerstvu obrany, které označil za hlavní ministerstvo, se setkal s vřelým souhlasem. Sedmatřicetiletý Guttenberg byl, vzhledem ke svému 800 let starému šlechtickému titulu, přivítán shromážděnou generalitou jako jejich vlastní člověk.  Guttenbergovým nevlastním otcem je Adolf von Ribbentrop, syn válečného zločince, Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa.  "Bojovnice za svobodu německého lidu" Angela Merckelová má šlechtu zřejmě v oblibě, neboť ministrem vnitra jmenovala Thomase de Maiziéreho, který byl od roku 2005 až dosud vedoucím jejího kancléřství. Jeho otcem je Ulrich de Maiziére, v době války podplukovník generálního štábu Wehrmachtu. V roce 1951 založil Bundeswehr, stal se jeho generálním inspektorem a byla mu udělená nejvyšší generálská hodnost.  Ve světě není žádná jiná země, v jejíž armádě by aristokratická kasta hrála takovou úlohu, jako v Bundeswehru, prodlužujíc tak neblahé tradice šlechtických aktivit v císařském Reichswehru a hitlerovském Wehrmachtu. Ve Výmarské republice vedení Reichswehru vytvořilo stát ve státě, odmítlo demokratické ústavní principy, podílelo se na mnoha vraždách demokratických předáků a vytvořilo předpoklady pro nástup Hitlera. Kromě Göringa, Keitela, Kesselringa, Pauluse a Rommela byli všichni Hitlerovi polní maršálové aristokraté: Werner von Blomberg, Walther von Brauchitsch, Günter von Kluge, Wilhelm Ritter von Leeb, Fedor von Bock, Erwin von Witzleben, Walter von Reichenau, Gerd von Rundstedt, Georg von Küchler, Erich von Manstein, Ewald von Kleist, Maximilian von Weichs, Wolfram Baron von Richthofen, Robert Ritter von Greim a Eduard Baron von Böm Ermolli. Tehdy, stejně jako dnes, tvoří německé aristokratické rodiny pevně sevřenou reakční kastu, která dodržuje tradiční rituály, usiluje o udržení ?čistých? rodokmenů a pevných finančních a obchodních spojení. Ještě  roce 1958 sloužilo v Bundeswehru 12 800 důstojníků a generálů z bývalého Hitlerova Wermachtu. Prvním velitelem i prvním generálním inspektorem  byli nacistický generál Hans Speidel respektive Adolf Heusinger. Z oficiálních vojenských tradic je vyloučeno období II.světové války. Je to stejně směšné, jako se domýšlet, že v poválečném Německu opravdu proběhla demilitarizace, denacifikace a demokratizace.  Panství nadnárodních korporací v EU, nyní upevněné Lisabonskou smlouvou potřebuje vojenskou moc nejen k hrozbám Rusku v rámci NATO, ale i jako hrozbu národům, zahnaným do Unie. Český národ by si měl uvědomit, od koho přebírají ti, kdo ho již tolikrát podvedli, velkokříže a jiná cingrlátka, která jsou vyjádřením stejné politiky, za jejíž prosazování v protektorátu Böhmen und Mähren, uděloval nacistický režim Svatováclavské orlice.

Karel Kluz