Imperialismy, sionismus, Palestina II.

Podrobnosti

Kategorie: Zločiny kapitálu

Twitter

Ale Anglie není sama ve válce proti Turecku, tomuto spojenci centrálních mocností Francie a carské Rusko jsou tu rovněž. Tyto dvě země budou žádat také svůj díl koláče. Především pak Francie. Cožpak její vliv nepřevažuje ve Svaté zemi již po mnoho let? Cožpak nedostala od Sultána uznáni jako ochránkyně všech křesťanů v Osmanské říši v roce 1673. Cožpak nezasáhla v roce 1860, aby zachránila maronity před masakrem. Od roku 1916 probíhají tajné rozhovory v Londýne mezi diplomaty M. Sykesem a M. Picotem. Vyústí do ?protokolu o dohodě" na rozdělení oblasti do zón vlivu těchto dvou imperialistických velmocí. Bez jakéhokoliv ohledu na arabské národní tužby a na přísliby, které jim byly učiněny Angličany.

Francii Libanon a zmenšená Sýrie. Anglii Mezopotámie (Irák), jihovýchodní Sýrie, část Palestiny, (Saint-Jean ďAcre) Jde jí o zachování ?cesty do Indie" od Suezského průplavu až po Arabsko-perský záliv, ke svému prospěchu.

 Velká část Palestiny je vyhrazena ?mezinárodní správě, jejíž formu nutno rozhodnout po konzultaci s Ruskem."

 Připomeňme, že toto rozhodnutí, určené k usmíření anglo-francouzsko-ruských konkurenčních požadavků, mělo bez jakéhokoliv přímého vztahu jediný argument - Svaté místo křesťanů.

SPOJENECTVÍ BRITSKÉHO IMPERIALISMU A SIONISMU

Rok 1917 byl na západní frontě dramatický a poněkud pozměnil anglo-francouzské plány na Blízkém východě. Tři hlavní události je třeba vyzvednout u tohoto obratu století:  - Vstup Spojených státu do války v dubnu s následujícím rozhodujícím vlivem této země jak na výsledek konfliktu, tak i na vývoj liberálně kapitalistických doktrín ve světě.

  - Ruská revoluce s následným uchopením moci bolševiky v říjnu s vítězící marxisticko-leninskou doktrínou

  - ?Balfourova deklarace" v listopadu, neboli oficiální uznání sionistických ambic anglickou vládou.

 Ty se tu ale neobjevily včera. Jestliže náboženský sionismus -?Výzva Siónu", což je jméno jednoho kopce v Jeruzalému - nikdy od zbořeni Chrámu Titem v roce 70 nepřestal zbožné židy pronásledovat, politický sionismus se začal projevovat teprve před třiadvaceti lety

  Z roku 1897 se totiž datuje zakládací charta sionistického hnutí vyhlášená na prvním sionistickém kongresu, který se sešel v Basileji. Jeden rakouský žurnalista, jinak dokonale asimilovaný žid, Th. Herzl je duší tohoto nového nacionalismu vzešlého z idejí oné doby v celé Evropě, ale hlavně ze zjištění trvalých pogromu proti židům v Rusku a v Polsku a z rozpoutání ostrého antisemitismu ve Francii v roce 1894 Dreyfusovou aférou.

  Jeho program je formulován takto: ?Sionismus má za cíl vytvořit v Palestině vlast pro židovský lid, která by byla zaručena veřejným právem".

 Je třeba poznamenat, že od kongresu v Basileji až po kongres v Biltmore v New Yorku v roce 1942 sionisté a jejich přátelé nikdy neuvádějí termín ?Stát". Pouhý eufemismus k tomu, aby se zabránilo příliš silné opozici v některých západních kruzích včetně asimilovaných židu, jež se chovali tehdy velmi nepřátelsky.

  Cožpak Herzl nenapsal v roce 1896 dílo Der Judenstaat, které poznamená historii? On sám ostatně poznamenal ve svém deníku na konci basilejského kongresu: ?Tam jsem založil Židovský stát". Jestliže bych se to odvážil prohlásit dnes, všichni by se mi vysmáli. Do pěti let, snad. Za padesát let to určitě neunikne nikomu.

Jaká předtucha!

 V roce 1905 Herzl umírá. Jeden ruský žid, brzy naturalizovaný Angličan, přebírá pochodeň. U Chayma Weizmanna na rozdíl od Herzla se ?židovská vlast" nechápe mimo Palestiny. Skvělý vědecký badatel vážně podporuje anglické válečné úsilí a daří se mu syntéza acetonu. To mu otevírá četné dveře zvláště k Lloyd Georgeovi, budoucímu ministerskému předsedovi. Je již přítelem Arthura Balfoura, budoucího ministra zahraničí. Navrhuje jim vytvořit židovský nárazníkový stát v Palestině pod britskou ochranou, nejlepší způsob, jak zajistit obranu Suezského průplavu.

  Angličané se o to víc chápou této myšlenky, Čím víc se obávají, že budou předběhnuti německými židy. Ti byli nakloněni věci utvoření teto země vzhledem k nenávisti k Rusům. Umožnila by jim rovněž vyhnout se internacionalizaci Palestiny.

 Vstup Spojených států do války, ruská revoluce, záruky, které je nutno dát americkým židům, aby se podíleli na válečném úsilí a četným ruským revolučním židům, je již nenechávají dále váhat. Balfour žádá po Weizmannovi a po Lordu Rothschildovi - židovském aristokratovi, který se dal na sionistickou cestu - aby mu navrhli projekt prohlášení týkajícího se Palestiny. To v upravené podobě bude základem dopisu adresovaného britským ministrem zahraničí Lordu W. Rothschildovi dne 2. listopadu 1917. Podle něho ?...vláda jeho Veličenstva posuzuje příznivě zřízení národního domova v Palestině pro židovský lid a použije veškeré své úsilí k usnadnění realizace tohoto cíle..."