115.000 podpisů proti radarové základně

Podrobnosti

Kategorie: Z domova

Twitter

Stotisícová hranice pod petici proti vojenské základně USA v ČR byla překročena květnu a již k ní přibylo dalších 15.000 podpisů. Tiskovou konferenci KSM, kde bylo překročení hranice oznámeno, se podařilo zmedializovat v hlavní zpravodajské relaci. Výjimečně. Vláda a oficiální média se snaží ovlivnit veřejné mínění ve prospěch základny – lžou společně o ekologických a zdravotních dopadech radaru, vyhrožují povinnou vojenskou službou, slibují bezvízový styk. Diskuse s oponenty se bojí, ignorují názory většiny občanů. A co více, pohrdají jimi, jak se ukázalo při veřejném projednávání petic v petičním výboru, jak o tom je psáno v jiném článku.

Přitom veřejné akce proti radarové základně nepolevují, naopak. 26. května se konala duhově pestrá demonstrace v Praze na Václavském náměstí. Cestu si na ní našlo až 5000 lidí z celé republiky, od komunistické mládeže, přes členy KSČM, Klubů českého pohraničí, Českého mírového hnutí, odboráře, sociální demokraty, anarchisty až po ty zelené, kteří se od rozhodnutí vedení své strany distancují... Však také lidé volali "Bursík ven...". Neméně často pak z davu znělo "Demisi", "Dost bylo ODS", Zrušte NATO", "Hanba Havlovi", "Místo zbraní štítů, statisíce bytů". Přišli i pravicoví odpůrci radaru a slíbili si, že příště si přinesou i transparenty typu „Volič ODS proti radaru“…
V řadě řečníků promluvili i zástupci opozičních stran - KSČM a sociální demokracie. Škoda jen, že jasný zásadový postoj komunistů (odmítání základny USA od samého počátku, odmítání i případného propojení s NATO či kritika spoléhání se na Evropskou unii) a jejich prezentace je trnem v oku mnohým, kteří by i v hnutí proti základně nejraději komunisty vymazali – nebo ještě lépe – použili je jen jako kanonnenfuter, který má pomoci zaplňovat náměstí a neprojevovat svou identitu. Jednotné občanské hnutí proti základnám je ale bez komunistů nemyslitelné stejně tak, jako duha bez rudé barvy. Snahy rozdělovat odpůrce základen na komunistickou a nekomunistickou část by totiž jen zhoršily dosažení společného cíle – zabránit výstavbě americké radarové stanice v Brdech.
Další příležitost říci ne radaru měla veřejnost v době návštěvy Bushe na počátku června. Obležená Praha připomínala policejní manévry. První protest proti radarové základně, politice George Bushe a lokajské politice české vlády uspořádaly před americkou ambasádou Pražská rada KSČM a KSM – mezi policejní antony a zábrany našlo odvahu přijít skoro dvě stovky občanů, kteří vyslechli vystoupení poslance Stanislava Grospiče, předsedy KSM Milana Krajči a předsedkyně Pražské rady KSČM Marty Semelové. „V jednotě je síla“ znělo pak na pochodu, kterým komunisté chtěli podpořit v rámci jednotného boje proti základně další akci – demonstraci iniciativy Ne základnám, která byla po policejních uzávěrkách přesunuta z Hradčanského náměstí až na Pohořelec. Přes tisíc lidí taky tam řeklo jednoznačné NE radaru. Ale ani tam nechyběl bohužel antikomunismus.
O den později uspořádali středočeští komunisté při příležitosti odletu amerického prezidenta veřejný mítink skoro v jámě lvové – v Rožmitále pod Třemšínem, městečku blízko možného radaru USA. Přes 500 účastníků aplaudovalo starostům přilehlých obcí a jejich boji proti základně, informacím o výsledcích obecních referend a postoji komunistických představitelů…
Bush z Prahy už odletěl. Jeho stín tu zůstává. Za zavřenými dveřmi dohodl s představiteli českých občanů v amerických službách podrobnosti o radarové základně, aniž by kdokoliv z nás mohl přímo říci „Já s tím nesouhlasím“. Vláda si je vědoma nesouhlasu veřejnosti, ale domnívá se, že v realizaci svých záměrů přesto může beztrestně pokračovat. Vojenská základna, sociální deforma a sociální škrty. Co ještě dalšího přijde? Tak moc si věří, že se nenajde síla odporu? Že stačí Melčák s Pohankou a případně že se jim podaří zkorumpovat další z řad sociální demokracie? Nebo věří, že se jednota protestujících rozpadne a začnou se prát mezi sebou? Co můžeme udělat, aby to tak nedopadlo?

Zdeněk Štefek