Wednesday, February 20 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Vznik Komunistické internacionály mládeže Tisk E-mail
Neděle, 20 květen 2007

Významným mezníkem pro mezinárodní komunistické hnutí se stal ustavující kongres III. Internacionály 2. – 6. března 1919 v Moskvě. KI si byla dobře vědoma významu revolučního hnutí mládeže a proto již koncem května 1919 se obrátila na proletářské organizace mládeže s výzvou, aby se přimkly k III. Internacionále a založily Komunistickou internacionálu mládeže.

Po jednání mezi zástupci ruského Komsomolu a levicových představitelů mezinárodního byra socialistických organizací mládeže v čele s W. Münzenbergem byly zahájeny přípravy k svolání mezinárodního kongresu těch svazů socialistické mládeže, které se hlásily ke KI. Doba byla těžká. Kongres se měl původně sejít v Maďarské republice rad, to však znemožnila kontra revoluce a tak se nakonec sešli delegáti 14 svazů v Berlíně ve dnech 20. – 26. listopadu 1919. Přijelo 19 delegátů ze třinácti zemí, mezi nimi byl i zástupce levicové mládeže kraje Kladno.
Ustavující kongres po projednání situace v levicovém hnutí mládeže schválila Manifest k dělnické mládeži všech zemí, program a stanovy, poslal zdravici sovětskému proletariátu a přihlásil se k programu III. KI. V Manifestu bylo vyjádřeno hluboké přesvědčení: „Soudruzi!
Historická úloha našeho pokolení spočívá v tom, abychom završili socialistickou revoluci a zahájili budování komunistické společnosti“.
Dělnická mládež, zdůrazňovalo se v dokumentech, je součástí dělnické třídy a sdílí s ní stejné osudy. Vytváření zvláštních organizací mládeže je podmíněno především postavením mládeže ve výrobě a společnosti, a tedy i specifickými požadavky, zvláštnostmi mládeže a potřebami používat při její revoluční a socialistické výchově vhodné formy a metody. V programu byly vytyčeny tyto hlavní úkoly: boj za sociální práva mládeže s tím, že konečné řešení může přinést jen socialismus, boj proti militarismu a maloměšťáckému pacifismu, za ozbrojení proletariátu, výchova mládeže v duchu komunismu v praktickém boji i teoretické přípravě, boj proti buržoazním, pravicovým, centristickým a anarchistickým ideologiím, péče o kulturní a tělesný rozvoj mladých, získávat pracující mládež ve městě i na venkově, i mládež studující, rozvíjet internacionální spolupráci revoluční mládeže v rámci KI. V některých bodech programu se projevil i určitý avantgardismus, ve kterém se tvrdilo, že mládež je vůbec nejaktivnější a nejrevolučnější část proletariátu, také problém masovosti organizací mládeže byl chápán různě a často spíše sektářsky. To ovšem ale neměnilo nic na tom, že ustavující kongres s KIM se stal významným zdrojem síly pro proletářské a mnohé socialistické svaty mládeže. Tak tomu bylo i v Československu, i když zde byly jeho dokumenty v celistvosti uveřejněny až na podzim roku 1920.
Tyto vytyčené cíle byly řešeny v následujících kongresech KIM (1921, 1922, 1924, 1928, 1935). V roce 1935 členské organizace KIM dosáhly čísla 56 s 3 773 000 členy (z toho 3,5 mil. VLKSM). Významným byl VI. Kongres (1935), který se konal dva roky po nástupu fašismu v Německu k moci. V souladu s usnesením VII. kongresu KI vytyčil úkol vytvořit širokou frontu mládeže k boji proti fašismu a nebezpečí války. Teze přijaté na tomto kongresu významně napomohly odstranit některé prvky sektářství v komunistickém mládežnickém hnutí.
Svou činnost ukončila KIM v květnu 1943 spolu s KI. V historii pokrokového mládežnického hnutí má své významné místo.

František Kovanda

 

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.