Úvodní stránka arrow Přehled článků arrow Historie arrow Sté výročí VŘSR se musí stát rokem marxismu Saturday, April 29 2017  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Sté výročí VŘSR se musí stát rokem marxismu Tisk E-mail
Pondělí, 30 leden 2017

Autor: Oksana Sněgirová (http://forum-msk.org/ )

Od VŘSR uplynulo celé století. Dovedu si představit oslavy, pokud bychom my komunisté a dělnická třída měli politickou moc. Nevzpomínáme však pouze stoleté jubileum, ale i 25. výročí vítězství kontrarevoluce, která zasadila strašnou ránu věci Velkého Října a vrátila dělnické hnutí a veškeré lidstvo o staletí zpět.

Slavit nyní nadšeně jubileum VŘSR se zdá být hloupé, falešné a neupřímné. Ovšem poklesnout na mysli a propadat zoufalství je horší - to je přímo smrt. Stojíme před nejtěžším bojem. Musíme začít vše znovu. Odstranit všechny chyby, které pomohly našemu nepříteli zvítězit a zničit socialismus. Pokud to neuděláme my, neudělá to nikdo. Pak naším osudem bude pouze zahnívání, degenerace a smrt. Zůstává nám pouze jediné: sebrat síly, povstat a začít znovu od začátku. Jiné východisko nemáme.

Čeká nás nejtěžší úkol. Ale vždyť ani naší předchůdci to neměli lehčí. Při uskutečňování první socialistické revoluce na světě překonali nelidské těžkosti. A pokud to mohli uskutečnit oni, můžeme to dokázat i my.

Máme to nyní jednodušší i složitější.

Jednodušší proto, že máme příklad bolševiků a neocenitelnou zkušenost Října 1917. My již víme, že vítězství socialistické revoluce je možné. Víme, že dělnická třída může uchopit politickou moc a vytvořit vlastní stát. Viděli jsme na vlastní oči, že závody i továrny mohou úspěšně pracovat bez kapitalistických vlastníků. Přesvědčili jsme se, že ekonomika může existovat a rozvíjet se na bázi všelidového vlastnictví podle jediného státního plánu bez svatého grálu kapitalismu - soukromého vlastnictví a konkurence. Z těchto hledisek to máme jednodušší než naši předchůdci. Ti tyto zkušenosti neměli, protože budovali socialismus poprvé.

Složitější to máme proto, že buržoazní ideologové využívají všech těžkostí a chyb, kterých se dopustili naši předchůdci, první budovatele socialismu.

K chybám a neúspěchům dochází při každém velkém historickém přelomu, za každé revoluce a tím více při budování prvního dělnického státu v dějinách. Ten, kdo to nechápe, kdo si myslí, že takový gigantický historický skok je možné realizovat hladce, je prostě nesoudný.

Buržoazní ideologové využívají obratně všechny omyly první proletářské revoluce (které byly z 90% revoluci vnuceny samotnou buržoazií), všechny nezdary a chyby, k nimž došlo při budování sovětského socialismu a světové socialistické soustavy, k tomu, aby odvrátili pracující od ideologie komunismu.

Nejvyšším trumfem našich nepřátel je zánik sovětského socialismu.

"Socialismus zahynul, to znamená, že socialismus není možný. Šlo pouze o bezohledný, nesmyslný, ješitný pokus. Změnit lidskou podstatu, porazit vlastnické instinkty, vytvořit spravedlivou společnost je pouze utopie a nemá cenu se o to dále pokoušet. Kapitalismus a soukromé vlastnictví jsou věčné, konkurence a sobectví budou existovat vždy. Smiřte se s tím, přizpůsobte se existujícímu zřízení a nesněte o tom, že by se to mohlo změnit."

Tuto podlou a jedovatou lež se snaží dostat do povědomí občanů buržoazní ideologové. Musíme si přiznat, že se jim již dlouho daří tímto jedem demoralizovat dělnickou třídu, přesvědčovat ji o zbytečnosti boje za spravedlivější společnost. A to je ten největší problém, kterému musíme čelit a který bolševici neměli.

V současném okamžiku se soustřeďuje nejostřejší boj na oblast ideologie. Ani jedna třída nemůže úspěšně vést třídní boj bez vlastní ideologie. Buržoazie před zahájením svého boje s feudály v průběhu celého 18. století vypracovávala svou ideologii. Teprve pak, až se vyzbrojila vlastní ideologií, mohla svrhnout evropský feudalismus.

Dělnická třída, která v první polovině 19. století vstupovala na dějinnou arénu a připravovala se k rozhodujícímu boji s buržoazií, potřebovala vlastní ideologii, kterou se stal marxismus. A pokud dělnická třída tuto zbraň ovládala, byla neporazitelnou.

Nicméně buržoazie dokázala využít smrti sovětského socialismu, zmatenosti a rozčarování dělnické třídy po tomto úderu, aby ji vytrhla tuto zbraň z rukou. Buržoazie dokázala kout železo, pokud bylo žhavé a zaměřila se na vnášení nedůvěry k marxismu do vědomí pracujících a zbavila je tak jejich hlavní ideové zbraně. Zbavila tak dělnickou třídu síly, zneschopnila ji splnit její historickou úlohu - zlikvidovat kapitalismus a vybudovat komunismus, realizovat tisíciletou tužbu lidstva po spravedlivé společnosti.

K tomu, aby dělnická třída a pracující znovu získali svou sílu, povstali z kolen a pokračovali v boji, jsme my komunisté povinní jim vrátit jejich ideovou zbraň.

Především si musíme odpovědět na tři hlavní otázky:

1. Proč došlo k buržoazní kontrarevoluci a proč jsme ji nedokázali zabránit.

2. Co dělat nyní a jak překonat důsledky kontrarevoluce a jak znovu porazit kapitalisty, rozbít jejich vládu a nastolit vládu pracujících. Jak provést novou socialistickou revoluci.

3. Jak nedopustit opakování kontrarevoluce.

Pokud neodpovíme na tyto otázky, pokud nevyzbrojíme dělnickou třídu ideologickou zbraní, nebude moci pokračovat v boji. Proto je jasné, jak bude nejlépe oslavit stoleté výročí VŘSR. Musíme obnovit naši činnost zaměřenou na vzdělávání dělnické třídy a pracujících a učinit ji dokonalejší než dosud.

Tento rok, zejména proto, že bude rokem jubilejním, bude zvlášť těžký.

Proti nám bude vedena komplexní informační válka, rozsáhlejší, než byla dosud. Lokajové kapitalismu budou s novou sílou ohlupovat obyvatelstvo. Jejich cíl je jediný: dostat do vědomí pracujících, že jejich boj za socialismus je nesmyslný.

Jedni budou otevření hanobit SSSR a socialismus, druzí se budou prezentovat jako jejich ochránci.

Nepůjde vůbec o spory osobností obou směrů. Oba budou mít jediný cíl. Jak očerňovatelé socialismu, tak i jeho údajní ochránci budou usilovat o jediné - dosáhnout toho, aby se pracující vzdali revolučního boje a uzavřeli třídní smír s kapitalisty. Jejich činnost v zákonodárných sborech ukazuje, že nejsou nepřáteli, ale kolegy. Hrají různé úlohy ve stejné divadelní hře. Cíl mají však stejný: oklamat dělnickou třídu a pracující a udržet je pod vládou kapitálu.

Musíme se postavit oběma: jak proti nepřátelům marxismu, tak i proti jeho údajným přátelům. Musíme čelit všem pokusům o překrucování marxismu a jeho přizpůsobení zájmům buržoazie. Budeme, alespoň naše určitá část, pokračovat v boji za čistotu marxistické ideologie, za to, aby ideová zbraň revolučního proletariátu byla vždy připravena k boji.

V posledních létech začal marxismus opět sílit. Do našich řad přišly nové, čerstvé síly. V Rusku se ostře zvýšil zájem mládeže o marxismus. Mladí lidé jsou nadšení a projevují snahu o ovládnutí marxismu. Studují se skutečným zápalem. Věnují studiu mnoho času. Vytvářejí vlastní zdroje k realizaci komunistické propagandy, diskutují na sociálních sítích, rozkrývají buržoazní mýty a pomáhají vzdělávání dělnické třídy.

Tato mládež je naší naději. Má svěží myšlení, žíznivé po nových poznáních, vše si osvojuje v běhu. Tato mládež není oslabena ochablostí a lhostejností starších generací, které vyrostly v ovzduší kompromisní brežněvovské politiky. Její city jsou otevřenější a také ostřejší. Proto je tato mládež schopna stát pevně na marxistických pozicích a neuchylovat se od nich ani nalevo ani napravo.

Dovídáme se i o nových a nových komunistických organizacích, které vznikají v zahraničí a vyhlašují za svou ideologii marxismus-leninismus. I v těchto organizacích působí zejména mládež.

Proto můžeme s přesvědčením říci - komunismus se obrozuje. Dělnická třída se znovu chápe své ideové zbraně a začíná se připravovat k boji. Ať je tento rok rokem upevňování a násobení síly dělnické třídy. Ať se výročí VŘSR stane rokem marxismu.

Pro ilustraci je možné si přečíst článek, který uveřejnila na svých stránkách Ruská komunistická dělnická strana RKDS (http://rkrp-rpk.ru/):

Nedávno zaslal dopis deníku Trudovaja Rossija nepříliš velký příznivec komunistů, ve kterém uvádí: "Vy opět čekáte na revoluci jako v roce 1917, aby zase došlo k prolévání bratrské krve?"

Komunisté z RKDS odpovídají takto: Nečekáme, snažíme se o to, aby se přiblížila. Poněvadž se považujeme za svobodné lidi a svoboda, jak uvádí marxismus je "poznaná nutnost". My uznáváme nevyhnutelnost socialistické revoluce, a proto usilujeme, abychom tento názor předali co největšímu počtu občanů.

Pokud budou nutnost revoluční přeměny společnosti chápat desítky milionů lidí, nemůže dojít k žádnému prolévání bratrské krve.

Zejména taková byla situace ve dny Velkého Října, kdy triumfálním průvodem prošla Sovětská moc po celé zemi. Teprve po několika měsících přeformovaná buržoazie vyvolala občanskou válku a začala za pomoci cizích bajonetů prolévat bratrskou krev.

Nevyhnutelnost revoluce, změny vlády a směru rozvoje je nabíledni. Země a společnost nemůže do nekonečna degenerovat, rozpadat se a padat do propasti. Musí být otevřen prostor pro vzestup a pohyb vpřed.

V říjnu 1917 bolševici uchopili moc, aby mohli pracovat. Pracovat sílami pracujících pro jejich vlastní blahobyt. A jak pracovali! Čeho všeho se jim podařilo dosáhnout! Životní úroveň v předrevolučním Rusku, v posledním předválečném roce 1913 byla v porovnání s posledním předválečným rokem 1940 v SSSR neporovnatelná. Rozdíl mezi carským Ruskem a SSSR v roce 1970 byl jako rozdíl mezi zemí a vesmírem.

A nyní, po čtvrtině století vlády nového, vzkříšeného kapitalismu Rusko přešlapuje na místě a nepřekonalo ani úroveň roku 1990, posledního roku vlády Sovětů. Kapitalismus není schopen tuto bariéru překonat. Cílem buržoazní kontrarevoluce nebylo vytváření lepší budoucnosti pro pracující, ale likvidace lidské důstojnosti a obohacení úzké vrstvy parazitů.

Současná média nedávno sdělila, že při pokládání základního kamene pro nové slévárny v oblasti Nižního Novgorodu nějací vysocí funkcionáři prohlásili, že jde o "poselství potomkům".

Protože text prohlášení nebyl publikován, lze se pouze domnívat o jakých "úspěších" se hovořilo.

Pokud se při výstavbě sovětských průmyslových gigantů hovořilo o poselství pro budoucí pokolení, bylo vše pochopitelné. Země, které šla cestou Velkého Října, měla co říci. Seznam staveb se do jednoho článku nevejde. Stačí se pouze zmínit o zúrodnění celin, Bajkalsko-amurské magistrále, o dobývání vesmíru, o přeměně negramotného Ruska ve stát s univerzitami, divadly, knihovnami, o přátelském životě sovětských národů atd.

A co je tu nyní? Je možné se vůbec chlubit čestným třetím místem na světě, pokud jde počet dolarových miliardářů, to je těch, kdo uloupili více než ostatní? Je možné se chlubit množstvím žebráků a bezdomovců, dětskou sebevražedností a masovou narkomanií? Nebo dokonce vynikajícím úspěchem zahraniční politiky v době, kdy byly americké rakety dislokovány u hranic Leningradské a Pskovské oblasti? A může ohromit naše potomky rozsah korupce, která se rozšířila až do úrovně ministrů?

Ne, nikoli, takové informace o současnosti, kterou buržoazie usilovně označuje za obrození Ruska, nevyvolají nadšení v občanech budoucnosti.

Náš rozzlobený čtenář jistě poslouchal Putina, který z celé duše nenávidí Říjen. Stále obviňuje bolševiky, kteří vyzývali k porážce vlastní vlády a dovedli zemi k revoluci. Tyto názory jsou vypočítány a směrovány přímo na hlupáky. Předpokládat, že nějaká skupina osob by mohla dovést stát k revoluci, bylo možné hlásat pouze ve středověku.

K revolucím dochází tehdy, když idea rozbití existujícího systému jako výsledek antagonistických rozporů ovládne obrovské lidové masy a uvede je do pohybu. Žádný jiný zdroj lidové bouře neexistuje.

A co pokud jde o obviňování bolševiků ze zrádného odmítání podpory vlády před ofenzívou vnějšího nepřítele? Před VŘSR kapitalistická vláda i všichni ti, kdo ji podporovali včetně menševiků, vyzývali lid, i bolševiky, aby zanechali všech sporů do doby, dokud Rusko neovládne Berlín a Istanbul.

Současná moc se rovněž snaží sjednotit všechny pseudo-patrioty, aby čelila vnějším hrozbám, a vyhrožuje tresty neposlušným - "extremistům", a to i za pomoci souhlasu Komunistické strany Ruské federace (Zjuganov) prosazující "poklidný přechod k socialismu". (V době kdy drží politickou moc buržoazie.)

Ale pouze VŘSR všechno vyřešila výstřelem z Aurory, kterým zahájila proces prosazování vůle pracujících. Ukázala, co je možné a nezbytné. Pouze tak může být řešen problém uchopení politické moci dělnickou třídou a pracujícími v budoucí revoluci.


Překlad a úprava: K. K.

 

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2017 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.