Úvodní stránka arrow Přehled článků arrow Historie arrow Česká republika žádá Rusko o budování pomníků legionářům bojujícím proti ruské revoluci Thursday, October 18 2018  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Česká republika žádá Rusko o budování pomníků legionářům bojujícím proti ruské revoluci Tisk E-mail
Neděle, 24 květen 2015

Česká republika žádá Rusko o budování pomníků legionářům bojujícím proti ruské revoluci. Místní obyvatelé se brání.

Rudoarmějci zabití běločechy Před pěti lety byla uzavřena mezi Ruskem a Českou republikou dohoda zavazující obě země pečovat o válečné hroby. Na dohodě by nebylo nic neobvyklého, kdyby Česká republika po Rusku nepožadovala i budování pomníků těm českým legionářům, kteří ve složité revoluční době společně s celými armádami zahraničních interventů bojovali v cizí zemi proti jejím revolučním silám. Moskva na výzvu Prahy sice kývla, ale místní se brání. Jedná se o místa, kde se část českých legionářů přidala k bělogvardějcům a spolu s postupem proti Rudé armádě se účastnili i masakrů civilního obyvatelstva.

Zatažení českých vojáků do občanské války a revoluce v Rusku v letech po konci první světové války bylo velmi nešťastnou kapitolou našich i ruských národních dějin, která patří k nejvíce dezinterpretovaným částem naší historie. Do ruského zajetí přešly či se dostaly doslova masy vojáků rakousko-uherské armády, jejichž značná část se podílela na zformování československých legií. Část zajatců a legionářů se ovšem přidala k silám ruské revoluce, nejznámějším z nich byl Jaroslav Hašek.

Fenomén československých legií nelze zjednodušovat. V jejich řadách se vyskytovaly silné rozpory a vyšly z nich politicky rozdílně orientované proudy a osobnosti, které stanuly na různých stranách různých barikád i v období první československé republiky. Příkladem rozporů uvnitř legií může být případ plukovníka Švece, který se marně snažil hnát své legionáře do boje proti rudým. Dovedl to až do situace na hraně otevřené vzpoury vojenského kádru, což Švec vyřešil sebevraždou. Prvorepublikoví Sokolové na této události vybudovali dokonce mýtus hrdinného plukovníka Švece, jenž měl svým demonstrativním aktem přimět vojáky k disciplíně, rozuměj nesmyslnému krvavému boji ve válce proti revoluci v cizí zemi. Tato občanská válka nebyla jejich stejně tak jako ta předešlá, z níž sběhli do zajetí, aby nemuseli krvácet za císaře pána a jeho vydařenou rodinu, nažehlenou generalitu a rakousko-uherské a zejména německé kapitalisty, kteří usilovali o své sousto při dělení světa za užití děl a bodáků. Hrdinství lze účelově vybájit z lecčeho.

Přes složitost legionářského působení v Rusku je faktem, že se legie angažovaly na straně bílého, kontrarevolučního, antikomunistického teroru a vraždění. Nedávno ve městě Samaře, kde mimochodem působil nikoliv v řadách československých legií, ale Rudé armády již zmíněný Jaroslav Hašek, narazily ruské úřady ve snaze vyjít vstříc českým požadavkům na odpor obyčejných občanů. Nepřejí si totiž mít ve městě pomník vrahům svých dědů. Praha Moskvě vyčetla slabost při prosazování pražských zájmů v Rusku a požadovala nekompromisně potřít odpor místních obyvatel. Nechutně aktivní je v tomto směru český bulvární tisk glorifikující zločiny části legionářů.

Podobných kauz vyvolávají české vládní orgány po Rusku více. Například v Miasse (ruské město u kazašských hranic) se projednává vztyčení památníku československým legionářům bojujícím proti sovětské moci v občanské válce. Iniciativa heroizace interventů už i tam vyvolala protesty ze strany veřejnosti. Čeští legionáři se v regionu projevovali jako tyrani a vrazi civilního obyvatelstva. A místní na to ani po téměř století nezapomenuli. V komentářích ke zprávě o setkání s českými představiteli občané na místním portálu píší: "Interventi nebojovali jen proti armádě - ale páchali zvěrstva na civilním obyvatelstvu. Za to mají mít památník? Sašu Vinokurova (ve městě je Vinokurovova ulice), pracovníka z nádraží Miass-1 umučili k smrti: uřezali mu uši, potom po částech odsekali ruce - a teď jim postavit památník? Feďu Gorelova táhli od Mochové hory a po cestě bez jakéhokoliv soudu oběsili, za to jim památník?" Udržují se i vzpomínky setrvávající ve zjednodušeném podání v trvalém povědomí lidí: "Napadli nás zlí Češi, rodnou obec vypálili, otce zabili v prvním střetnutí a matku zaživa na hranici upálili." I takové jsou vzpomínky na české legionáře v Rusku, jejichž působení je u nás nekriticky oslavováno.

Mezi vedoucími představiteli československých legií, které se bojem proti rudým objektivně postavili na stranu bílých, tedy zastánců původní carské moci, vystupovaly i osoby, z nichž později vykrystalizovala Česká obec fašistická. Jejím vůdcem byl legionář Radola Gajda, který zastával i významné postavení přímo v armádě bělogvardějského admirála Kolčaka.

Čeští fašisté vzešlí z československých legionářů pokračovali ve svém násilnickém jednání i po návratu do Československa. Jejich vůdce Radola Gajda, zapletený do pokusu o fašistický puč započatý ve Svatoplukových kasárnách v Brně Židenicích v noci z 21. na 22. ledna 1933 si s sebou z Ruska kromě manželky dovezl i řadu bělogvardějců. Jeden z nich, Pavel Gorgulov jen tak tak v roce 1921 neuskutečnil chystaný atentát na prezidenta Masaryka. Později si však zastřílel na francouzského prezidenta Paula Doumera a byl za to ve Francii i popraven.

Českoslovenští legionáři však nebyli jen vrazi, ale jak mnohé nasvědčuje i výkonní lupiči. Ruský národní poklad, který ukradli po rozpadu carského mocnářství, odvezli vlakem přes celou Sibiř až do Vladivostoku, kde se většina pokladu ztratila, aby se na druhé straně zeměkoule "z ničeho" zrodila Legiobanka, jejímž zprostředkovaným pokračovatelem je současná Unicredit Bank.

Nechutnou politicko-válečnou zápletku českých legionářů má připomínat historický vlak vypravený 19. 5. 2015 z Prahy, ovšem v glorifikujícím vyznění. Tak jako je od nás vypravován vlak s úkolem líčit ve světlých barvách působení československých ozbrojenců v Rusku po první světové válce, dočkáme se i spanilých jízd upomínajících na "slavnou" minulost německých ozbrojených sil za okupace v letech 1939-1945 vypravovaných z Německa k nám? Jak by se nám to líbilo?

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2018 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.