Thomas Müntzer a Německá selská válka

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 7. 2025

Twitter

Jenny Farrelová pro The Socialist Voice (Hlas socialismu; měsíčník KS Irska) 6. 6. 2025

Pokračování k článku Německá selská válka - 500 let

Thomas Müntzer (asi 1489 – 1525) byl radikální německý teolog, kazatel a revolucionář, jehož vize dalece přesahovala náboženskou reformu. Zatímco Martin Luther usiloval o zpochybnění korupce v církvi v rámci stávajících feudálních struktur, Müntzer usiloval o úplný společenský zvrat. Jeho vedení během německé selské války (1524–1525) a jeho revoluční teologie ho postavily na nestabilní křižovatku náboženské, společenské a politické transformace v Evropě počátku 16. století.

V rozdrobené Svaté říši římské pracovali rolníci pod tíživými daněmi, svévolnou vládou a dominantní mocí církve. Šíření renesančních a humanistických myšlenek a překlad Bible do lidových jazyků umožnily obyčejným lidem zpochybnit dlouholeté hierarchie. Již předešlé události jako anglické povstání v roce 1381 a husitské války v Čechách (1419-1436) odhalily explozivní potenciál spojení duchovního nesouhlasu se společenským neklidem.

95 tezí Martina Luthera z roku 1517 urychlilo rozsáhlou reformu, útočilo na korupci v církvi a zdůrazňovalo návrat k Písmu. Lutherův vzdor zpočátku rezonoval napříč třídami – rolníky, řemeslníky i intelektuály. Jeho poselství křesťanské svobody bylo mnohými vnímáno jako výzva k rozsáhlé změně. Jak však jeho hnutí rostlo a získávalo podporu šlechty a buržoazie, Luther ustupoval od radikalismu. V obavách ze společenského kolapsu pranýřoval radikálnější prvky reformace – zejména Müntzera – a prosazoval poslušnost světské autoritě. V době, kdy vypukla rolnická válka, Luther brutálně odsoudil rebely a vyzýval k jejich násilnému potlačení ve své brožuře z roku 1525 Proti vražedným, zlodějským hordám rolníků. Bible, kdysi používaná ke zpochybnění autority, byla nyní používána k její legitimizaci.

Thomas Müntzer se naopak chopil revolučního potenciálu reformace. Müntzerův raný život po narození ve Stolbergu kolem roku 1498 formovala nespravedlnost – jeho otce údajně pověsili místní šlechtici. Politicky uvědomělým se stal v mladém věku, během studií v Halle organizoval podzemní odboj a jako kaplan otevřeně zesměšňoval církevní rituály. Ovlivněn středověkou mystikou a příslibem tisíciletého království božské spravedlnosti viděl Müntzer reformaci jako úsvit totálního společenského zvratu.

Kolem roku 1520 kázal Müntzer ve Zwickau, kde se setkal s radikálními novokřtěnci. Nebyl sice jejich členem, ale jejich vize o hrozícím božském převratu se shodovala s jeho. Poté, co byl pro svou ohnivou rétoriku vyhnán z Prahy, usadil se v roce 1522 v Allstedtu a proměnil jej v centrum revolučního myšlení. Tam nahradil latinskou mši kázáními v lidovém jazyce, nabádajíc rolníky a sympatizující šlechtice, aby povstali proti „bezbožné“ elitě. Citoval Krista – „Přišel jsem, abych přinesl ne mír, ale meč“ – a varoval, že pokud nespravedlnost nevykoření knížata, musí to udělat lid.

Müntzerův teologický radikalismus se stal neoddělitelným od jeho politického programu. Odmítl soukromé vlastnictví, prosazoval společné vlastnictví připomínající rané křesťanství a prohlašoval, že chudí mají božskou autoritu získat zpět to, co jim bylo vzato. Na rozdíl od Luthera, který hlásal podřízenost, trval Müntzer na činech. Do roku 1524 se stal revolučním organizátorem, který po celém Durynsku shromažďoval rolnické armády.

Hnutí dosáhlo vrcholu v bitvě u Frankenhausenu v květnu 1525, kde tisíce špatně vyzbrojených rolníků čelily žoldnéřským armádám německých šlechticů. Výsledkem byl masakr. Müntzer byl krátce poté zajat, mučen a popraven. Jeho revoluční ideály navzdory neúspěchu přetrvaly.

Bedřich Engels později Müntzera ve spisu Německá selská válka oslavoval a popisoval ho jako proroka, který spojil náboženskou reformu se sociální revolucí. Engels v Müntzerově učení viděl předchůdce komunismu – myslitele, který si představoval svržení feudalismu a vytvoření spravedlivé společnosti vedené utlačovanými. Jeho požadavky předjímaly politické cíle budoucího proletariátu, včetně rovnostářství a zrušení soukromého vlastnictví. Podle Engelse se Müntzerova teologie dotýkala ateismu a jeho politiky vůči komunismu – smělých očekávání budoucího revolučního myšlení.

Samotná německá selská válka byla největším masovým povstáním v Evropě před Francouzskou revolucí, do něhož se zapojily desetitisíce rolníků a řemeslníků. Povstalci formulovali své křivdy ve Dvanácti článcích Švábských rolníků (1525), které požadovaly zrušení nevolnictví, spravedlivé renty a společný přístup k přírodním zdrojům. Tyto požadavky, inspirované Písmem a sociální nespravedlností, byly prvními organizovanými vyjádřeními toho, co se později stalo socialistickými ideály. Ačkoli materiální podmínky té doby odsoudily hnutí k nezdaru, Müntzerova vzpoura signalizovala kritický přechod — od středověkých rolnických revolt k úsvitu třídního uvědomění.

Rozdrcení revolty v květnu 1525 si vyžádalo desetitisíce mrtvých. Müntzer, popravený 27. května, se stal symbolem revolučního mučednictví. Ačkoli oficiální (západoněmecká) historiografie Müntzera systematicky z oficiálního popisu německých historických událostí vymazávala, na východě Německa byl oslavován a dodnes je připomínán. Stejně jako existence NDR, i Müntzerův revoluční odkaz se odmítá vytratit a je mnohem víc než jen poznámkou pod čarou dějin.

Müntzer byl mnohem víc než náboženský reformátor; byl to revolucionář, který věřil, že Boží království lze na zemi vybudovat rukama utlačovaných. Jeho vize přesáhla jeho dobu, a ačkoliv tato epická vzpoura selhala, Müntzerův duch přetrvává všude tam, kde nerovnost vyvolává odpor.

Článek je založen na spisu Bedřicha Engelse  Německá selská válka; pozn. aut. Engelsovu brožuru naleznete například zde https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1850/081850/index.html

Autorka je členkou Komunistické strany Irska. Překlad VS

• Další >