Úvodní stránka arrow Historie arrow 17.listopad v našich dějinách Monday, October 14 2019  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
17.listopad v našich dějinách Tisk E-mail
Pátek, 17 listopad 2006

 Když se přiblíží výročí 17. listopadu, začneme každý rok slýchat z televize a dalších sdělovacích prostředků oslavné ódy na současný režim a hanění všeho, co zde bylo do roku 1989. Vypadá to dokonce tak, že řada politologů bere 17.listopad jako svoji specializaci. Dokáží si vymýšlet snůšky lží, opěvují morální čistotu všech „vůdců“ sametové revoluce, kterou vydávají za celonárodní vůli lidu, a zapomínají přitom na to, jak všechny události proběhly ve skutečnosti. Jedná se přitom o nedávnou historii, v podstatě současnost, a přesto se sází na to, že bude-li lež opakována donekonečna, stane se nakonec pravdou, nebo tak bude alespoň přijímána.

O tzv. sametové revoluci se již napsalo mnoho. Především nešlo o žádné všelidové vzedmutí, které smetlo odsouzeníhodný režim. V roce 1989 nikdo nehovořil o návratu ke kapitalismu. Zprvu se hovořilo o tom, že jde o nápravu chyb, které mělo naše socialistické zřízení. To, že pánové jako Havel a jemu podobní těmito slovy jen manipulovali veřejnost v žoldu těch, kteří je ze zahraničí platili, je dnes již více než jasné. Kromě mezinárodní situace, která rozvratu socialistické soustavy nahrála, šlo v našich domácích podmínkách rovněž o odtržení strany od veřejnosti, schematismus v práci a další negativní aspekty, které věc socialismu odcizily veřejnosti natolik, že během roku 1990 mohlo dojít k jeho v podstatě bezproblémové demontáži a zahájení rozkradení státního majetku, kterému se říkalo privatizace. O mravním profilu těch, kteří celé toto divadlo řídili svědčí, že v listopadu 1989 zneužili pro své plány padesáté výročí nacistického běsnění v roce 1939.

 

Ano, to je další 17.listopad našich dějin, který narozdíl od toho „sametového“, je skutečným všenárodním vzedmutím proti tyranům. O tomto dni v roce 1939 se nám často lže, že byl předobrazem „revoluce“ v roce 1989. Uvedu-li však jen základní fakta, bude zřejmé, o jak hluboký nesmysl a nepochopení jde.

 

Když v březnu 1939 obsadila hitlerovská armáda zbytek Československa, došlo k odtržení Slovenska a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, vládla u nás značně protiněmecká nálada. Němci se ji snažili pochopitelně zvládnout a používali k tomu značně agresivních prostředků. Přestože Protektorát měl vlastní vládu, v jejímž čele stál legionářský generál Alois Eliáš, i vlastního prezidenta Háchu, skutečnou moc držel v rukou říšský protektor, za kterého Hitler vybral Konstantina von Neuratha, odpovídajícího zde za zavádění protižidovských zákonů a poněmčování českého národa. Proč Hitler vybral právě jeho, vzděláním právníka, sloužícího celý život v diplomatických službách, je otázkou, neboť tento muž nepatřil k „prvosledovým“ nacistickým hrdlořezům. Neurath byl v německé vládě ministrem zahraničí, předchůdcem Ribbentropa, přičemž o své místo přišel kvůli nesouhlasnému postoji k Hitlerovým dobyvačným plánům. Protektorát tedy dostal více jak šedesátiletý Neurath zřejmě „na dožití“.  Záhy se však jeho činnost v Čechách stala terčem kritiky, byla mu vytýkána změkčilost, i to, že alespoň navenek udržuje „korektní“ vztahy s protektorátní vládou, kterou v Berlíně pohrdali. Především K. H. Frank vyžadoval daleko rozsáhlejší represe v Protektorátu než to, k čemu docházelo během roku 1939.

 

21.výročí vzniku samostatného Československa se tak stalo pro nacisty příležitostí ukázat svoji skutečnou tvář. Během demonstrací 28.října 1939 došlo ke střelbě, několik lidí je zraněno. Především jméno studenta Jana Opletala, který svým zraněním podlehl 11.listopadu, vstoupilo do historie, neboť jeho pohřeb přerostl v Praze v obrovskou protifašistickou demonstraci. V téže době proběhla u Hitlera v Berlíně porada, která znamenala zahájení první rozsáhlé vlny skutečně brutálních represí proti českému národu od března 1939. Devět studentských představitelů bylo zastřeleno, dalších více jak tisíc studentů deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Vysoké školy byly uzavřeny na dobu tři roky, aby se již do konce války neotevřely; nastartoval se tak proces likvidace české inteligence. Další nacistické represe pak zesilují v okamžiku, kdy po řadě výtek pro přílišnou umírněnost, opouští formálně ze zdravotních důvodů v roce 1941 Neurath svůj úřad a je nahrazen zastupujícím říšským protektorem Heydrichem, brutálním katem českého národa.

 

Z výše napsaného snad každý pochopí, že srovnávat 17.listopad v roce 1989 s dny roku 1939 , či snad hovořit o tom, že zde byla inspirace k odporu proti socialistickému zřízení, je nesmyslné. Nelze srovnávat nesrovnatelné, nelze dny národní tragédie, provázené osobním hrdinstvím řady zúčastněných, dávat do nějaké souvislosti s odpuzující taškařicí devětaosmdesátého roku, která byla zinscenována ve prospěch několika kariéristů.

 

17.listopad stále zůstává výročím k zamyšlení.

Dan Rovný

     

 

 
< Předch.   Další >
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2019 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.