Počátkem listopadu letošního roku jsme si připomněli 90. výročí narození Herty Lindnerové, statečné mladé sudetoněmecké antifašistky, která byla vedoucí osobností ilegální německo-české skupiny působící na Ústecku, Teplicku a Mostecku v letech 1940?1941.

Spolková komise historiků, ustavena bývalým ministrem zahraničí Joschkou Fischerem v roce 2005, zveřejnila výsledky zkoumání aktivit Ribbentropova úřadu (Auswärtiges Amt - AA) po celou dobu Třetí říše. Komise došla k závěru, že  AA se přímo podílelo na nacistických válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Podle člena komise Eckarta Conzeho  ministerstvo zahraničí - MZV sehrávalo, jako instituce, aktivní roli v násilných politických aktivitách NSDAP od roku l933 a přispělo k realizaci zločinů, včetně vyvražďování Židů v Evropě. Po vzniku Spolkové republiky se pak stalo útočištěm pro mnoho vysokých nacistických úředníků.

Hospodářská krize je opakující se jev v hospodaření kapitalistické společnosti. Nežádoucím způsobem, většinou násilně, se obnovují narušené proporce v průběhu hospodářské kapitalistické reprodukce. Klesá výroba, vzniká nezaměstnanost, narušen je finanční systém, často se připojí i krize agrární. Zveřejní se kapitalistické antagonistické vztahy někdy až do vypuknutí války. Projeví se i rozpor mezi výrobou a spotřebou. První známá a opakovaně studovaná krize vypukla již v roce 1825 a potom se opakovala, často jako povodně, po 8-12 letech. Vládnoucí kruhy na to hleděly s otevřenou pusou. Po druhé světové válce byl interval kratší, 5-6 let. Jeden americký publicista k pobavení čtenářské veřejnosti napočítal 17 teoretických škol na vysvětlení i na řešení krize. Zatím všechny selhaly, ale jedna věc se osvědčila, a to jak majetné vrstvy dovedně přenášejí negativní důsledky na vrstvy nejchudší, nízkopříjmové. Československo poznalo tvrdou realitu krize v letech 1929-1933.

Dvě desetiletí po politickém a majetkovém převratu graduje u nás antikomunismus. Výrazně se promítá také do oblasti školství, především do výuky dějepisu. Vědecké poznání, materialistické pojetí dějin často nahrazují tzv. obecně přijímané hodnoty ve společnosti, mezi které v současném kapitalismu antikomunismus patří.