Úvodní stránka arrow Historie Friday, October 30 2020  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Historie
130 let od narození Ho Či Mina Tisk E-mail
Úterý, 19 květen 2020

Dnes by své 130. narozeniny oslavil známý revolucionář, prezident nezávislého Vietnamu, básník, filosof a spisovatel.

Ho Či Min se narodil v severovietnamské vesnici Hoáng Trú, kde dnes stojí muzeum Kim Lien. V letech 1919-1923 žil ve Francii a stal se dokonce jedním ze zakládajících členů Komunistické strany Francie. Dále pobýval v Sovětském svazu a v Číně. Roku 1941 se vrátil do Vietnamu, kde vedl levicové hnutí Viet Minh (Liga za nezávislost Vietnamu) v boji proti Vichistické Francii. Po Srpnové revoluci v roce 1945 a vyhlášení Vietnamské demokratické republiky (2. září) byl zvolen jejím doživotním prezidentem. Během následné války v Indočíně (1945-1954) vedl národně-osvobozenecký boj za nezávislost Vietnamu na francouzské koloniální nadvládě. I po odchodu Francouzů z Indočíny však Vietnam musel čelit i i následujícím imperialistickým agresím, především té ze strany USA, známé jako válka ve Vietnamu, kdy Ho Či Min stanul v čele svobodné Vietnamské demokratické republiky na severu a podílel se na podpoře národně-osvobozeneckého hnutí (Viet Cong) v okupovaném Jižním Vietnamu. K zásobování Viet Congu používali Vietnamci tzv. Ho Či Minovu stezku. Ho Či Min věřil ve sjednocení nezávislého Vietnamu a osvobození celé země od imperialistické nadvlády, čehož se už bohužel nedožil. Zemřel v roce 1969 v Hanoji. Po vítězství ve Vietnamské válce a dobytí Jižního Vietnamu (1975) byl Saigon, bývalé jihovietnamské hlavní město, po něm pojmenován jako Ho Či Minovo město.

Ho Či Min patří ke světově významným osobnostem, především jako bojovník proti imperialismu, národní hrdina Vietnamu, revolucionář a bojovník za socialismus a komunismus.

 
Příprava Sovětského svaz na německou agresi Tisk E-mail
Neděle, 17 květen 2020

Jurij Žukov, ruský doktor historických věd hovoří o období let 1939-1941 a o okolnostech, kdy se Sovětský svaz musel připravovat na válku s nacistickým Německem. Přinášíme stručný výtah z jeho výkladu.

8. 3 1939 Hitler prohlásil, že už vyřešil vnitrostátní otázky a nyní je na čase napravit ztráty Německa v důsledku versailleské dohody po porážce Německa v první světové válce. Hitler měl v úmyslu získat zbytek okleštěných českých zemí připravených již mezitím v roce 1938 o pohraničí, Memel čili klajpedskou oblast v Litvě a Gdaňsk. S Polskem, jak prohlásil, skončí za dva týdny. Trvalo mu to nakonec ne 14, ale 17 dní.

Celý článek...
 
9. května 1945 - první číslo deníku české revoluční mládeže Mladá fronta Tisk E-mail
Sobota, 09 květen 2020

Jeden z prvních redaktorů Mladé fronty - Miroslav Hladký vzpomíná na začátky práce:

"Dva z naší skupiny, mezi nimi já, jsme se stali členy tiskové komise České národní rady. Hned v sobotu 5. května byl nám vystaven v ČNR dekret na tiskárnu Der neue Tag pro nový deník mládeže. Jenže když ho měl podepsat generální tajemník ČNR sociální demokrat Josef Kubát, místo podpisu dekret roztrhal. Považoval za nesmysl, že by mládež měla mít svou tiskárnu a noviny... Co se nepodařilo 5. května, podařilo se o den později. Ten den jsme měli ve svých rukou dekret. Měl na tom velkou zásluhu opět Václav Koutný, který byl členem ČNR už jako zástupce mládeže. Postaral se také o to, aby jednotka Revoluční gardy ze Žižkova dostala příkaz obsadit tiskárnu deníku Der neue Tag... Čeští sazeči nás uvítali. A tak jsme začali psát články. Sazečské stroje, které po léta chrlily německé texty, mluvily najednou česky... První číslo Mladé fronty se objevilo na ulicích 9. května v sedm hodin ráno... Když Mladá fronta vyšla z rotaček, přihlásila se naléhavě otázka, co s ní?

Pouliční kameloti si pro noviny Der neue Tag nepřišli, netušili totiž, že se tady vydávají české noviny. A tak novým redaktorům Mladé fronty nezbylo, než aby každý popadl balík a šel prodávat noviny do ulic sám."

Po roce 1989 byl majetek mládeže vytunelován a přešel nejdříve do rukou francouzského německého a nyní domácího velkokapitálu.

 
Projev soudruha Josifa V. Stalina k lidu 9. května 1945 Tisk E-mail
Sobota, 09 květen 2020

Záznam projevu s anglickými titulky:  https://www.youtube.com/watch?v=uqFx4fdOgHU

Soudruzi! Spoluobčanky a spoluobčané!

Přišel velký den vítězství nad Německem. Fašistické Německo, přivedené na kolena Rudou armádou a jednotkami našich spojenců, uznalo svou porážku a vyhlásilo bezpodmínečnou kapitulaci.

7. května byl ve městě Remeš podepsán předběžný protokol kapitulace. 8. května podepsali zástupci německého vrchního velení za přítomnosti zástupců Nejvyššího velitelství spojeneckých sil a Nejvyššího velení sovětských sil v Berlíně konečný akt o kapitulaci, jehož provedení začalo 8. května od 24 hodin.

náme-li vlčí zvyky německých vládců, kteří považují smlouvy a dohody za kus papíru, nemáme důvod jim věřit na slovo. Dnes ráno však německé jednotky v rámci aktu o kapitulaci začaly hromadně skládat zbraně a vzdávat se našim vojskům. Toto už není kus papíru. Toto je skutečná kapitulace ozbrojených sil Německa. Je pravda, že jedna skupina německých vojsk v československé oblasti se stále vyhýbá kapitulaci. Doufám však, že se Rudé armádě podaří je přivést k rozumu.

Celý článek...
 
75 let od Pražského povstání Tisk E-mail
Úterý, 05 květen 2020

Před 75 lety, 5. května 1945, povstali obyvatelé Prahy proti nacistické okupaci. Spontánní protifašistické demonstrace ráno 5. května přešly v ozbrojený boj, protože nacisté dostali úkol udržet se zde i přes pád Berlína co nejdéle. Těžké boje i řádění nacistů si vyžádaly životy tisíce pražanů a to trvalo až do 9. května, kdy Prahu v rámci poslední velké operace 2. světové války osvobodila Rudá armáda pod velením maršála I. S. Koněva.

Celý článek...
 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Následující > Konec >>

Výsledky 11 - 15 z 327
Partneři:
http://www.kscm.cz
http://www.sosstudent.cz
http://www.kubadnes.cz
18. světový festival mládeže a studentstva
http://davdva.sk/
http://www.klub-pohranici.cz/
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2020 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.