Úvodní stránka Thursday, October 23 2014  
Kdo jsmeWho we areKontaktujte násKalendář akcíOdkazyInternationalNávštěvní kniha
Advertisement
Společné prohlášení 9. setkání evropských komunistických organizací mládeže Tisk E-mail
Čtvrtek, 26 leden 2012

Společné prohlášení organizací zúčastnivších se 9. setkání evropských komunistických organizací mládeže

Společné prohlášení 9. MECYO

Delegáti, kteří se účastnili 9. setkání evropských komunistických organizací mládeže konané v Praze ve dnech 3. a 4. 12. 2011 pod heslem "20 let od kontrarevoluce a svržení socialismu v Evropě - Budoucností mládeže je socialismus", prohlašují následující:

Uplynulo 20 let od stažení praporu s kladivem a srpem z Kremlu, rudé vlajky říjnové revoluce a socialismu. Uplynulo 20 let od kontrarevoluce a svržení socialismu v SSSR a dalších socialistických zemích Evropy. Tato událost znamenala společenský pohyb zpět, a to nejen pro národy socialistických zemí, ale stejně tak pro národy celého světa. Národy bývalých socialistických zemí byly svědkem poklesu své životní úrovně, čelily jevům, jež byly pro ně novými, jako je nezaměstnanost, nejistota a přistěhovalectví. Národy kapitalistických zemí přišly o podporu v zápase proti kapitalistickému barbarství.

Během těchto let se ukázalo, že kapitalismus nejen nemůže vyřešit žádný společenský problém, nejen že nemůže uspokojit potřeby pracujících a mládeže, že naopak, snaží se překonat své nevyléčitelné rozpory nárůstem vykořisťování lidí, jejich odsouzením k chudobě, nezaměstnanosti a válkám.

V současné době jsme svědky nových projevů a prohlubování kapitalistické krize z nadměrné akumulace a nadprodukce.

Kvůli tomu jsou vyostřeny všechny kořistnické aspekty kapitalistického výrobního způsobu v jeho závěrečné fázi, tj. imperialismu. Akumulace monopolního kapitálu je urychlována jeho centralizací a koncentrací. Na druhé straně dále roste populace, která je relativně přebytečná z hlediska potřeb kapitalistické akumulace, což je důkaz neefektivnosti kapitalismu, a to se projevuje masivní nezaměstnaností, proletarizací mas a chudobou - zejména mezi mladými lidmi. Zároveň je část pracujících přetěžována delší pracovní dobou za nižší mzdu. Výrobní sily na jedné straně rostou, ovšem na straně druhé je jejich velká část ponechávána bez užitku. Nerovné dopady krize v kapitalistických centrech (Německo, Francie) a tzv. periferii (Řecko, Itálie, Portugalsko ...) jsou výsledkem nerovnoměrného regionálního a národního rozvoje uvnitř imperialistických struktur.

Krize se také bere jako záminka pro útok na každý pokrok dělnické třídy, který byl získán v dějinách těžkých třídních bojů pracujících, z nichž nedůležitějším bylo nastolení dělnické moci v části Evropy. Současně je se zaváděním protilidových opatření, o nichž bylo rozhodnuto jak sociálně demokratickými, tak neoliberálními vládami, spojeno úsilí o snížení ceny pracovní síly v Evropě. Ohrožena jsou nyní pracovní práva, jako je omezení pracovního dne, kolektivní smlouvy, ochrana při práci a proti rozmarům zaměstnavatelů. Nejistá práce se stala jedním z hlavních způsobů vykořisťování mladých pracujících, a je také využita jako nástroj bránící pracujícím organizovat se a účastnit se fungování organizací dělnické třídy jako jsou odbory, a je tedy nástrojem k oslabení zápasu dělnické třídy. Ničena je bezplatná zdravotní péče a bezplatné vzdělávání a je zvyšována jejich cena. Zvyšuje se věk odhodu do důchodu. Je rušen systém sociálního zabezpečení a další povinnosti státu vůči dělnické třídě. Všechny tyto změny se pohybují ve směru privatizace, tj. nové oblasti zisku kapitálu, a větší ho rozvrstvení společnosti: vysoce kvalitní zdravotní péče, vzdělání, sociální zabezpečení pro buržoazii a žádné pro pracující a jiné lidové třídy.

Kapitalističtí vládci zavádějí a posilují nad národy své mocenské mechanismy. Propaganda hromadných sdělovacích prostředků bez ohledu na to, zda je financována státy nebo kapitálem, prosazuje antikomunismus, obviňuje celé části populace i národy z krize a podporuje rasismus, šovinismus a xenofobii. Je odhazováno jakékoli zdání demokratického charakteru institucí EU. Tento vývoj ukazuje imperialistický charakter EU a vyvrací jakékoli iluze o přeměně na "sociálnější" EU, kterou vzhledem k její třídní povaze není možné reformovat. Zostřuje se soupeření mezi kapitalistickými zeměmi v tom, která z nich bude nucena nést větší podíl na ztrátách kapitálu, jež jsou nevyhnutelným důsledkem krize. Právě tuto skutečnost odráží soupeření v rámci EU a eurozóny. Současně však jsou sjednoceni ve svém útoku proti pracujícím, požadují od nich oběti ve jménu záchrany eurozóny, EU a jejich ziskovosti. Lidé by neměli snášet žádné oběti. Jejich budoucnost a blahobyt nelze nalézt v imperialistických institucích.

Falšování dějin a antikomunismus jsou financovány a podporovány institucemi EU a buržoazními státy, a to v bývalých socialistických i ostatních zemích. Vítězství národů nad fašismem, historický význam sovětské armády v tomto vítězství a pokrokový vývoj v socialistických zemích je znevažován. Komunismus je srovnáván s nacismem. Propagovány jsou reakční síly minulosti, a to i ty otevřeně teroristické a fašistické. Pomlouváno je dokonce i odborové hnutí a proti stávkám jsou používány státní mechanismy - jako jsou zákazy a organizování stávkokazectví. Komunistické strany a organizace komunistické mládeže jsou kriminalizovány.

NATO na svém summitu v Lisabonu potvrdilo svůj agresivní postoj. Nový imperialistický útok proti Libyi pod záminkou ochrany civilistů, využití OSN ve svých plánech obsadit zemi a využít její zásoby ropy a plány dalších útoků - na Sýrii a Írán jasně ukazují nebezpečnou imperialistickou ofenzívu, které může být zabráněno pouze shromažďováním protiimperialistických sil. Narůstají meziimperialistické rozpory mezi starými a novými imperialistickými mocnostmi.

Dopady krize vytvářejí v evropských zemích nové hnutí mládeže a pracujících. Zdravíme statečné boje pracujících a mládeže, mezi nimi poslední zápasy pracujících v Řecku, Portugalsku, Španělsku a dalších zemích, kde mladí komunisté stojí v čele obrany a protiútoku proti kapitálu.

Zdůrazňujeme nutnost posílení vlivu komunistických organizací mládeže v rámci mládeže a jejího hnutí, zvýšení příspěvku mladých komunistů na zesílení hnutí dělnické třídy. Jen tak najde nahromaděný hněv mladých lidí východisko a schopnost čelit rozšiřování slepých cest. Jen tak tento hněv neuvázne v rámci "nových hnutí" podporovaných systémem, která se snaží pomocí hesel jako "pryč se stranami, pryč s odbory" zpochybňovat organizovaný třídní revoluční boj.

Pokusy zastrašit hnutí pracujících vycházejí ze strachu kapitalistů z porovnání současného kapitalistického vývoje s úspěchy socialistické výstavby. Socialistický systém prokázal svou převahu nad kapitalismem. Zaručil právo občanů na práci v plánované socialistické ekonomice rovnoměrně rozvíjející možnosti země, stejně jako zaručil sociální zabezpečení, bezplatné zdravotnictví a školství. Bylo zrušeno vykořisťování a nerovnost mezi lidmi, regiony, rasami, národy a pohlavími. Socialismus prosazoval společenské vlastnictví výrobních prostředků, a to jak na venkově, tak ve městech. V mezinárodním měřítku byla světová socialistická soustava rozhodující pro vítězství národů nad fašismem a nacismem a pro rozklad kolonialismu. Představovala jedinou účinnou protiváhu imperialismu. Podporovala pokrokové a protiimperialistické síly ve světě.

Komunistické organizace mládeže se zavazují zesílit svůj zápas, a to zejména dnes, kdy se kapitalistická krize zostřuje, což může mít pro národy nepředvídatelné následky. Komunistické organizace mládeže mají velký úkol, organizovat zápas mládeže za zajištění svých současných potřeb. Dnes vyráběné bohatství, produktivita práce a vývoj vědy a techniky mohou zabezpečit všechny současné potřeby lidu, mohou zkrátit pracovní dobu, mohou odstranit nezaměstnanost, mohou zvýšit kulturní a vzdělanostní úroveň pracujících. Aby toho bylo dosaženo, nemohou již být výrobní prostředky soukromým majetkem používaným k vykořisťování pracujících. Je nutné je přeměnit na společenské vlastnictví a rozvíjet je ve prospěch pracujícího lidu. Zdůrazňujeme, že lidé nesmí uznat kapitalistický dluh. Skutečný dluh vznikl vůči pracujícímu lidu, jeho vykořisťováním a vyvlastňováním monopolním kapitálem. V této krizi neexistuje žádná jednota s vykořisťovateli, žádné sebeobětování lidu, které by mělo přinést ještě více nadhodnoty velkému kapitálu a posílit jeho vládu.

Komunistické organizace mládeže mají velkou zodpovědnost za budoucnost národů. Ve své ideologické práci budou prosazovat pravdu o slavné historii budování socialismu ve 20. století. Jejich posílení a koordinovaná činnost přinese vědomí možnosti a nutnosti budování nadřazené společnosti - socialismu a komunismu - myšlenku, kterou chce kapitál vymazat z vědomí mládeže. Organizování militantní mládeže posílí dělnickou třídu a lid v jejich zápase s imperialismem.

Perspektiva socialistické výstavby a budoucnosti komunismu je jedinou skutečnou alternativou k současnému systému vykořisťování.

20 let poté je jasné, že porážka socialismu byla dočasná. Společenský vývoj nelze zastavit.

Budoucností mládeže je socialismus!


COMAC, Belgie
Komunistický svaz mládeže (KSM), Česká republika
Sjednocená organizace demokratické mládeže (EDON), Kypr
Socialistická německá dělnická mládež (SDAJ)
Komunistická mládež  Polska (KMP)
Portugalská komunistická mládež (JCP)
Komunistická mládež Rakouska (KJÖ)
Revoluční komunistický svaz mládeže bolševiků (RKSMb), Rusko
Komunistická mládež Řecka (KNE)
Svaz mladých komunistů Španělska (UJCE)
Kolektivy mladých komunistů (CJC), Španělsko
Mládež Turecké komunistické strany (YTKP)

 

Více:

Delegáti 9. setkání evropských komsomolů přijeli vyjádřit podporu KSČM proti antikomunismu

Záznam tiskové konference k 9. setkání evropských komunistických organizací mládeže

Video z jednání 9. setkání evropských komunistických organizací mládeže

 
< Předch.   Další >
Top of Page Powered by Mambo Open Source
© 2014 Komunistický svaz mládeže
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.