Pátého března odpoledne zemřel nejlepší přítel, jakého kdy kubánský lid ve svých dějinách měl. Telefonická zpráva prostřednictvím satelitu sdělila tuto smutnou zprávu. Znění použitého textu je nezaměnitelné. Ačkoliv jsme znali kritický stav jeho zdraví, tato zpráva na nás silně udeřila. Vzpomněl jsem si často, když se mnou vtipkoval říkaje, že až jednou oba dokončíme náš revoluční úkol, že mě pozve na procházku podél řeky Arauca na venezuelském území, což mu připomínalo odpočinek, kterého se nikdy nedočkal.

Situace na České poště se stává neudržitelnou. Forma, jakou se tlačí na zaměstnance ke splnění produktového plánu, začíná hraničit, dle našich názorů, se šikanou, a to jak ze strany vedení, tak mezi samotnými zaměstnanci. Plně si uvědomujeme, že máme nabídku aliančních partnerů a podíl na plnění plánu v popisu práce, ale přestává být v našich možnostech, pracovních a také psychických, tento bod naplnit.

Skladba skupiny Calle 13 nazvaná jednoduše Latinoamérica. Portorickou kapelu Calle 13 založili nevlastní bratři René Pérez Joglar, který si říká Residente, Eduardo José Cabra Martínez přezdívaný Visitante a jejich sestra Ileana Cabra Joglar známá jako PG-13. Jejich vztah k lidu Latinské Ameriky naznačuje tento klip, podobně jako písnička Querido FBI (Drahá FBI) ukazuje jasný postoj k US impériu.

Francouzský prezident Hollande provedl nesmělé oficiální uznání (o délce přesně 42 slov) policejního masakru stovek Alžířanů v Paříži 17. října roku 1961.

Masakr nebyl okrajovou záležitostí: kolem 30.000 Alžířanů v ulicích požadovalo nezávislost na koloniální Francii.

Pařížská policie pod vedením Maurice Papona odpověděla barbarsky: "asi 300 až 400 zastřelených, sražených zbraněmi nebo utopených v řece Seine" (Algérie Patriotique). Půl století bylo potřeba, aby Francie úředně připustila, že se udál masakr. Ale ani 51 roků nestačilo pro uznání počtu obětí, otevření policejních spisů, nebo dokonce zjištění odpovědnosti. Kdyby to bylo v Sýrii, bylo by všechno jinak.