Kampaň amerického imperialismu k obnovení svého koloniálního panství v Jižní Americe úžasně zrychlila. - 27. 1. 2019, megachip

Po nastolení diktatur v Argentině, Brazílii a Ekvádoru a jejich návratu do smečky vazalů Washingtonu, se imperialismus rozhodl, že nyní je řada na Venezuele, která je nyní, společně s Kubou, Bolívii a Nicaraguou posledním ohniskem odporu a boje za samostatnost. Po opakovaných pokusech o rozpoutání občanské války, financování masových protestů, vyzývání ozbrojených sil k vyvolání vojenského puče, po dlouhém finančním a diplomatickém nátlaku, podporovaném propagandistickými kampaněmi všech západních médií (včetně tak zvaných pokrokových), nastoupil okamžik skutečných akcí, započatých podporou vlastní sebeproklamací Juana Guaidóa, předsedy venezuelského parlamentu, prezidentem republiky. Zpočátku volala buržoazní opozice po předčasných volbách, ale nyní z obav, že by mohla prohrát (které kromě posledních ostatně vždy prohrála), se nyní na radu centrál světového imperialismu rozhodla, že se pokusí nejdříve zbavit zákonného prezidenta Madura, aby se vyhnula konfrontaci s nevhodnou alternativou.

27. ledna 1944 po dlouhých 872 dnech odporu proti obklíčení fašistickými vojsky, byl Rudou armádou osvobozen Leningrad, město-hrdina. K obklíčení německým Wehrmachtem a finskou armádou došlo po napadení SSSR 8. září 1941, kdy nacisté odřízli poslední cestu do města. Hitler kladl velký důraz na porážku města a zmiňoval jeho srovnání se zemí. Přes hladomor a nedostatek všeho se město nepřestalo bránit a přispívat k obraně země a obyvatelstvo prokazovalo nebývalé hrdinství. Zásobování a evakuace probíhala přes jedinou cestu - tzv. "Cestu života" po zamrzlém Ladožském jezeře za neustálého bombardování.

Blokáda si vyžádala podle odhadů jeden a půl milionu mrtvých, hladem a podvýživou, ale i na následky neustálého bombardování a ostřelování fašistickými vojsky.

Komunistický svaz mládeže podporoval a zúčastnil se protestu proti zdražování, inspirovaný i hnutím "žlutých vest", který se uskutečnil na pražském Václavském náměstí v sobotu 26. ledna. Na protestu před stovkou účastníků vystoupil také člen vedení KSM se svým projevem.  

Drazí přátelé a soudruzi,

rád bych pronesl několik slov jménem Komunistického svazu mládeže. V kapitalistické společnosti je zdražování zcela běžným jevem, který oslabuje kupní sílu vykořisťovaných, těch "dole", ve prospěch vyšších zisků parazitních ekonomických elit. Jde o přirozený symptom jdoucí ruku v ruce s kapitalistickým výrobním způsobem. Jsou to bohužel často mladí lidé, které tento jev zasahuje nejvíce - sledujeme, jak musí vedle školy pracovat a zanedbávat studium, jak jsou kvůli stále nedostupnějšímu bydlení nuceni žít u rodičů až do doby, kdy už vlastně tak docela mladí nejsou, nebo jak si často nemohou finančně dovolit zakládat rodiny. Relativní chudoba mladých lidí v současné době se tak stává i značným problémem pro budoucnost stárnoucí české populace. Takové jsou důsledky sociálně nespravedlivého systému.

Nicolas Maduro oznámil přerušení jakýchkoliv diplomatických a politických vztahů s vládou Spojených států a dal 72 hodin celému personálu, aby opustil zemi. Tato jasná odpověď, kterou legitimní prezident Bolívarovské republiky dal z paláce Miraflores před shromážděným davem, na promítané video ve kterém viceprezident USA Mike Pence požadoval, jménem Donlad Trumpa, aby venezuelský lid uznal samozvaně prohlášeného "prezidenta ad interim" Juana Guaidá.

 Facebooková stránka události

• Prezident Maduro vzhledem k nepřátelskému chování přerušil styky s USA a dal diplomatům USA 72 hodin na opuštění země. Ministr zahraničí USA Pompeo to ale odmítl a pohrozil Venezuele "odpovídajícími akcemi".
• Za legální vládu se postavila Kuba, Mexiko a Bolívie. Proti převratu se také vyjádřilo Rusko a Turecko. Nově také Čína.
  
• Za pučisty se kromě vlády USA postavila také Kanada, Evropská unie (na Twitteru Donalda Tuska) a pro-severoamerická Organizace amerických států (OAS). Angažují se zejména pravicové režimy v Kolumbii a Brazílii.
• Maduro prohlásil, že má dostatek podpory k vypořádání se s pokusem o převrat.
• Vedení armády se postavilo na stranu legální vlády Bolívarské republiky Venezuely.
• Na podporu prezidenta a vlády se konaly desetitisícové demonstrace.