Válka vedená proti národu, uvážená politika. 1830-1871. Nástroj výboje ? válka, vedla od začátku ke krutostem. Africká komise o tom věděla, když předtím, než rozhodla o stíhání, podala  následující zprávu: "Poslali jsme na popravu při pouhém podezření a bez procesu lidi, jejichž provinění zůstalo více než pochybné. Zmasakrovali jsme lidi, kteří měli průvodní listy. Vyvraždili jsme při podezření, jež se později ukázaly chybné, celé populace. Soudili jsme muže se svatou pověstí, ale dosti odvážné k tornu, aby intervenovali ve prospěch svých nešťastných spoluobčanů (...). Našli se soudcové, aby odsuzovali, a civilizovaní mužové, kteří se dali popravit."

Před americkou senátní komisí pro zpravodajskou činnost přednesl 2. února 2010 admirál Dennis Blair, ředitel tzv. Národního zpravodajství koordinujícího činnost všech zpravodajských a bezpečnostních agentur Spojených států, každoroční zprávu Roční hodnocení hrozeb Spojeným státům. Kromě obecného hodnocení zahrnujícího celou škálu problematických hrozeb od lidských práv přes terorismus, obchod s lidmi a narkotiky zřetelně indikuje, kdo bude letos na mušce americké agrese. Kromě tradičních nepřátel jako Írán, KLDR, afghánský Tálibán, irácké síly odporu a al-Kajdá se do zaměřovače dostala Venezuela a prezident Chávez.

Uplynulo již 20 let od doby, kdy studená válka na evropském kontinentě vyústila ve zvrat politického vývoje a v zemích socialismu byl postupně znovu nastolován kapitalistický řád.  Zmíněné popřevratové období 20 let bylo v Československu a později v České a Slovenské republice charakteristické agresivním antikomunismem. Skandalizace a štvanice pořádané na obhájce socialismu se staly nikoli ojedinělým prostředkem politického boje. Právní účinnost uplatňování lustračního zákona dokumentuje přetrvávající diskriminaci nejen řady současných, ale dokonce i bývalých komunistů, kterým znemožňuje uplatnění na jakémkoli stupni řízení v širokém spektru úřadů a institucí. Atmosféra v české společnosti je taková, že mnozí spoluobčané z obavy o svou existenci a uplatnění, mají strach dát veřejně najevo sympatie ke KSČM. Tato podivuhodná hra na demokracii a svobodu je provázena vytvářením informační blokády, případně záměrným zkreslováním konání komunistů, jejich postojů a názorů na kapitalistickou současnost. Zároveň přetrvává nepsaná snaha rozhodující části politických sil vytlačit komunisty na okraj politického spektra.

Po dvaceti letech vítězství levostředového bloku koaličních stran Souhlas (tvořeného Socialistickou stranou, Křesťanskými demokraty, Sociálními demokraty a Demokraty) prohrál v prezidentských volbách kandidát tohoto bloku Eduardo Frei s ultrapravým oligarchou, miliardářem Sebastianem Piňerou, kandidujícím za blok Aliance pro Chile (Strana národní obnovy a Nezávislý demokratický svaz).

RODÍCÍ SE KAPITALISMUS A KOLONIÁLNÍ VÝBOJ: 1. Podíl kapitálu na rozhodnutí vyslat výpravu do Alžíru: Je paradoxní, že výprava do Alžíru se ve Francii udála na konci přechodu od merkantilismu k průmyslové revoluci proti přívržencům ekonomického liberalismu a zástupcům manufaktur. Ti se staví proti veřejným výdajům, kde vůbec nevidí perspektivy zisku. Na rozdíl od koloniálních záborů, které budou následovat podobně jako zábor Anglie v Egyptě, zde není otázka nesplacených dluhů země, která má být ovládnuta, ale naopak. Spor má svůj začátek v dodávkách obilí Direktoriu nesplacených za císařství a za restaurace ve výši 7 942 992 zlatých franků, z čehož 350 000 bylo dluženo bejovi, což představovalo v roce 1827 s nahromaděnými úroky nějakých 24 milionů ve zlatě, z toho 1,25 mil. dlužných bejovi.