Od 11. 1. 2013 probíhá metodická intervence západního imperialismu do další části Afriky. Tentokrát opět za pomoci podvedené RB OSN. Dobytí Súdánu bylo realizováno jeho rozdělením na malou jižní část bohatou na ropu a chudší zbytek země. O ovládnutí ropných regionů Nigerie rozhodl Mezinárodní soud. (1). Ovládnutí Libye a Pobřeží slonoviny proběhla přímou vojenskou intervencí na základě rezolucí Rady Bezpečnosti OSN. Přes různé metody, cíl je jediný - rekolonizace Afriky, dobytí jejích přírodních zdrojů a trhů a zastavení její spolupráce s ČLR.

Velkým překvapením byl kompromisní rozsudek soudce Petra Sušila, který v Olomouci v úterý 15. 1. 2013 vyřešil Smetanův případ rozsudkem 14-ti měsíců podmíněného trestu. Tento "trest netrest" přímo a otevřeně zdůvodnil tím, že jej nelze mařit. Zajistil tak formální naplnění litery zákona a současně ukončil nesmyslně se dlouho táhnoucí případ.

Na Horním náměstí v Olomouci se před orlojem sešla v 15:00 hodin v pondělí 14. ledna 2013 asi stovka lidí na Milanem Danielem ohlášené demonstraci pořádané dále aktivisty kolem webu www.prosmet.cz ve spolupráci s aktivisty hnutí Occupy Olomouc. Na stotisícové město je stohlavá účast na protestu velice málo. Možná, že by ani nevadila malá účast na akci spojené s podporou osoby Romana Smetany, ale takto malá účast je běžná i při jiných protestech. I iniciativa Occupy Olomouc, která se snažila oprostit od jakéhokoliv spojování s registrovanými politickými organizacemi, je po více než roce činnosti stále záležitostí jen hrstky nadšenců. Lidé tím veřejně dávají najevo, jak lhostejný je jim jejich vlastní osud a jak hluboko jsou ochotni ohnout svůj hřbet před svými pány. Akce na podporu Romana Smetany, kterého v úterý 15.1.2013 v 9:00 hodin čeká další soud a pravděpodobně další věznění, trvala asi půl hodiny. Z médií byli přítomni redaktoři ČT a několika málo dalších novinářů. Sám Smetana se akce neúčastnil. Nechal se slyšet, že je mu nepříjemná účast, nebo dokonce spolupořádání akce na svou podporu. U sólohráče Smetanova typu je to celkem pochopitelný postoj.

Od zvolení Huga Cháveze prezidentem v roce 1999 a zahájení bolívarské revoluce uběhla příliš krátká doba, revoluční změny v oblasti sociální, upevnění politické moci a vnitřní i vnější bezpečnosti vyžadují mnohem delší dobu a především politického vůdce - hrdinu, jakým je stávající prezident Hugo Chávez. Jeho inaugurace do funkce prezidenta, která se měla konat 10. 1. 2013, musela být pro vážnou nemoc, jejímuž léčení se podrobuje v Havaně, odložena. To nedává spát hyenám imperialismu, které se již nemohou dočkat, aby uloupily venezuelské národní bohatství, které se postupně dostává do správy lidové moci.