Komunistická strana Řecka (KKE) odsuzuje stupňování imperialistického zasahování v Sýrii, které je stejně jako v Libyi prosazováno pod záminkou "demokracie" a "svobody". Na této imperialistické intervenci můžeme vidět, jak překonávají veškeré hranice pokrytectví a cynismu ti, kteří se dovolávají "demokracie" a "svobody": protilidové monarchie v Perském zálivu, Turecko, které svou armádou okupuje polovinu Kypru, EU, kde v mnoha z jejích členských států jsou zakázány komunistické strany, USA, která čas od času nechává vzniknout nebo podporuje junty v různých koutech naší planety.

Pojem Osa zla byl poprvé použit 29. ledna 2002 prezidentem USA Georgem Bushem tři měsíce po zahájení války v Afghánistánu pro popis režimů, které podle Spojených států podporují terorismus, ve skutečnosti pro označení národů, které neuposlechly diktát Washingtonu. Těmi, o nichž se v projevu zmínil Bush, byly Irák, Irán a Severní Korea, ke kterým byla záhy doplněna Libye, Sýrie a Kuba. Později došlo k doplnění Osy o další čtyři státy: Bělorusko, Myanmar, Súdán a Zimbabwe a při více příležitostech byla učiněna explicitní narážka na Čínu a Rusko. Neoliberální globalizace vedená Spojenými státy vyžadovala jasnou nadvládu západní kultury nad celou planetou, Pouze z tohoto hlediska je možné lépe pochopit teze Samuela Huntingtona. Při nesouhlasu některých národů se vytvořila "srážka civilizací". Asimilace a připojení se všech národů a kultur k novému pořádku USA byla vypracována jeho přítelem Zbigniewem Brzezinskim, velkým vojenským a mediálním stratégem, který na konci studené války stanovil priority pro globální hegemonii Spojených států. Měla se rozšířit na všechny národy, bez ohledu na civilizační původ, model demokracie a lidských práv s cílem dosáhnout spořádaného, homogenního světa s jednotným myšlením. Toto byla ve shrnutí aspirace vyjádřená Francisem Fukuyamou v jeho známém spisu "Konec dějin."

Projev Jerónima de Sousy, generálního tajemníka Portugalské komunistické strany (PCP) na závěrečném setkání 18. shromáždění WFDY.

Soudruzi,

srdečně zdravím jménem Portugalské komunistické strany všechny účastníky 18. shromáždění Světové federace demokratické mládeže. S obrovským potěšením se podílíme na tomto důležitém okamžiku v životě vašeho demokratického, širokého a nepostradatelného sdružení činnosti a boje levicových a pokrokových sil, které tvoří celosvětové, antiimperialistické mládežnické hnutí.

Situace v Sýrii se stává podobnou "občanské válce". Zdůraznil to včera ruský ministr zahraničí Sergei Lavrov, když hovořil o středečním útoku skupiny dezertérů proti syrské základně zpravodajských služeb. Podle Lavrova, mezinárodní společenství by mělo nabádat všechny strany zapojené do syrské krize trvající osm měsíců, aby ukončily násilí, které podle údajů OSN mělo doposud za následek 3500 mrtvých.   

Jsem hrdý na to, že mohu být účasten na tom, co by mohlo být uvedením a snad i dokonce novým začátkem komunistické přítomnosti v naší zemi. Když byla před dvaceti léty uvedena v život Rifondazione Comunista (Strana komunistické obrody), ideologické klima bylo velmi odlišné od toho dnešního. Před dvaceti léty ve Washingtonu nejnadšenější ideologové vyhlašovali, že dějiny skončily: v každém případě kapitalismus triumfoval a komunisté se mýlili, když podle této interpretace zůstali na chybné straně, dokonce na zločinecké straně dějin. Dnes víme, že tyto jistoty a tyto mytologie zaznamenaly průlom i do skupiny vůdců Rifondazione Comunista. Tak jsme byli svědky komickému představení, ve kterém vůdce nejvyšší úrovně rozvinul celý svůj řečnický talent, aby dokázal, že komunisté se vždy mýlili a vždy vyprovokovali katastrofy v Rusku stejně jako v Itálii; a pokračují ve svém omylu v Číně i ve Vietnamu a v poslední analýze na samotné Kubě. Je velmi pochopitelné nadšení buržoazního tisku pro tohoto proroka, pro tento dar přicházející z nebes. Ale konečný výsledek známe všichni.