Australská armáda operující v Afghánistánu má další skandál - vlajka nacistické Třetí říše s hákovým křížem vyvěšená na vojenském vozidle během akce.

https://www.news.com.au/national/australian-troops-have-photographed-flying-a-nazi-flag-while-on-duty-in-afghanistan/news-story/eac87035d43b511a024fd94e7ed3ad6a

Fotografie se objevuje až po několika letech. Odhalení následuje několik dní po úniku ze zprávy o afghánské misi, podle které australský voják skopl z desetimetrové skály při akci spoutaného zajatce, pastýře, který šel nakoupit mouku. Ali Jan, otec osmi dětí, byl podle svědků později popraven.

http://www.dailymail.co.uk/news/article-5823449/Australian-special-forces-soldier-allegedly-kicked-handcuffed-Afghan-shepherd-10metre-cliff.html

Tento rok 31. března uplynulo 70 let od úmrtí spisovatele, novináře a komunisty Egona Erwina Kische. Kisch byl skutečná legenda, "zuřivý reportér", světoběžník, znalec Prahy a Evropy i z jejich temných stránek, ale také bojovník proti fašismu. Pro svou literární práci a poznání života lidí se účastnil prací zemědělských dělníků na žatecku, přespával v londýnské ubytovně pro bezdomovce, plavil se jako námořník na parníku. Známým je jeho zápas za vstup do Austrálie, aby mohl vystoupit na protifašistické konferenci v roce 1934. Vstup mu byl odepřen na základě nesmyslných antiimigračních zákonů, kde mohl být odepřen vstup každému, kdo neprošel diktátem z libovolného evropského jazyka. Kisch zvládl několik jazyků, ale selhal v případě skotské gaelštiny. Na konec vyhrál soudní bitvu a měl v Austrálii několik veřejných vystoupení. Své zážitky popsal v knize "Přistání v Austrálii".

Své reportáže z několika návštěv sovětského Ruska zařadil do knihy "Caři, popi, bolševici". Z této knihy uvádíme jednu reportáž z návštěvy bývalého sídla ruského cara, po Říjnové revoluci využívaného jako rekreační zařízení pro děti.

Karel Sýs si dal do sbírky "Tři vzkazy spáčům" jako motto tuto citaci z roku 1908 -

Poslanec Eduard Skála: "Vaše Maryčka Magdonova, to je socialistická schůze."

Leoš Janáček: "Ja, to jsem chtěl."

A v básni "Drahému papalášovi" si pohrává s klasiky a perfektně popisuje i dnešní Koniáše, kteří hodnotí, co je politicky správné a přínosné pro demokracii:

Vím, proč už nejsi náš.
Nejen že nás rozděluje víra,
nejen že svůj jazyk zaprodáš,
nejen že ti divně páchne díra...

Nejen, že máš mravy kojota
a vzdor spreji že jsi cítit dravcem,
nejen že tě obklopuje holota...
Jíti za tebou je jíti za Moravcem

Rozhovor Haló novin s básníkem, předsedou Unie českých spisovatelů, redaktorem, zasloužilým umělcem Karlem Sýsem Chačaturjan by jásal aneb taková ztráta paměti vedl Radovan Rybák.

Během výročí 200 let Marxova narození šířila antikomunistická media mnoho lží, polopravd a deformací o tomto revolucionáři.

Jednou z často užívaných holí na marxisty je jedna údajná Marxova citace. Naposledy ji přinesly Novinky.cz v článku Před 200 lety se narodil člověk, který navždy pohnul dějinami - Karel Marx. Marx údajně měl do Neue Rheinische Zeitung v roce 1849 napsat:

"Třídy a rasy jsou příliš slabé na to, aby se přizpůsobily novým životním podmínkám. Musí zahynout v revolučním holokaustu". Zdroj: Novinky.cz

Už na základě způsobu volby slov této "citace" bychom měli zpozornět. Jakoby přímo výrok souvisel s pojmem holokaust - původně zápalná oběť, dnes ve smyslu cílené vyvražďování, užívaným v souvislosti s nacismem, který se ale začal užívat až po konci války. Jde o snahu udělat z Marxe obyčejného německého šovinistu nebo dokonce předchůdce fašismu. Na svém blogu Otávio Pinto v článku "Revoluční holokaust" - skutečně to Marx napsal? shrnuje diskuze o tomto pseudocitátu (do češtiny je z angličtiny špatně přeložen a ještě posunut, ale to pro teď nechme stranou). Tento "citát" lze nalézt na mnoha internetových stránkách a sociálních sítích v různých jazycích, ale nikde není uveden hodnověrný zdroj.

Opravdu nádherný výsledek 29 let od zahájení obnovy kapitalismu v této zemi: nedostupné bydlení.  Mladí lidé nemají možnost se osamostatnit od svých rodičů a zakládat si svou vlastní rodinu.

Přitom z velké části slouží spekulačně předražené byty v panelových domech postavených socialistickým státem. Ty byty, které byly Havlem posmívané jako králíkárny, jsou dnes žádaným řešením.

Žijeme v poměrně nebezpečné době. Koho by vzrušovalo nebezpečí války, když už jsme si za třicet let "tak nějak zvykli". I Česká republika se už konečně plně etablovala v partě "vyspělých západních zemí" a bez ostychu se pouští do kdejakého válečného dobrodružství. Konec konců, je to přece naše povinnost. Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt. Střídá se tu jedna strana za druhou, levice, pravice, oligarcha/altruista... podobní si jako vejce vejci, pokud pomineme volební plakáty a kosmetické úpravy volebního programu. Jeden dokonce jedná s KSČM. Což o to, že by to udělal i každý druhý, kdyby jeho moc stála a padala na pár hlasech poslanců "strany se kterou se oficiálně nemluví" (jen vládne v komunálu a na krajích).