Poznámka Vladimíra I. Lenina z přípravných prací ke knize "Stát a revoluce" - je na tom něco zastaralého? (pozn. KSM)

Buržoazní stát pouští dělníky a sociální demokraty do svých orgánů, do své demokracie tak a jedině tak, že

a) je prosévá a přitom nepřipouští revolucionáře

b) "udolává" je tím, že z nich dělá byrokraty; umořovací strategie z druhého konce!!

c) získává je podplácením: "vy je vyškolíte a my si je koupíme..."

d) vedle neomaleného podplácení praktikuje rafinované, až záludné podplácení, předcházejí si je atd.;

e) "zaměstnává", zavaluje je "prací", dusí stohy "papírů", prohnilým ovzduším "reforem" a reformiček;

f) rozvrací je maloměšťáckým pohodlím takzvaně "kulturního" šosáckého života...

Boj proti tomu na celé frontě. Jak bojovat? Ne odmítáním účasti (na buržoazním životě?) - to je možné jen ve výjimečných dobách - nýbrž vytvořením směru a strany pro tento boj. (Proletářský vůdce) Karl Liebknecht není osamělý jedinec, vyrostl z levého směru v německé sociální demokracii. Bolševici nejsou "casus", vyrostli z boje proti oportunismu v letech 1894-1914!!

Dělnická třída, která vede na celém světě těžký a úporný boj za úplné osvobození, potřebuje autority, ovšem jen v tom smyslu, v jakém potřebují mladí dělníci zkušenosti starých bojovníků proti útisku a vykořisťování, bojovníků, kteří uskutečnili mnoho stávek, zúčastnili se řady revolucí, jsou poučeni revolučními tradicemi a mají široký politický rozhled. Autoritu světového boje proletariátu potřebují proletáři každé země. Autoritu teoretiků světové sociální demokracie potřebujeme k tomu, abychom si ujasnili program a taktiku naší strany. Ale tato autorita nemá samozřejmě nic společného s oficiálními autoritami buržoazní vědy a policejní politiky. Tato autorita je jen autoritou mnohostrannějšího boje v řadách světové socialistické armády. Ale jakkoli je důležitá pro rozšiřování rozhledu bojovníků, přece by bylo v dělnické straně nepřípustné, kdyby si jakákoli autorita osobovala právo řešit z odstupu, z dálky praktické a konkrétní otázky nejbližší politiky. Ve všech takových otázkách bude vždycky největší autoritou kolektivnost vyspělých uvědomělých dělníků každé země, kteří bezprostředně bojují.

Lenin v tomto článku hodnotí vztah jednotlivých generací v dělnickém hnutí. Reaguje na závažnou zradu II. internacionály v podílu na vypuknutí jatek 1. světové války a skutečnost, že se socialistická mládež často zachovala daleko zásadověji. Lenin ukazuje nutnost samostatných organizací mládeže, jejich mezinárodních struktur, i provázanost organizací revoluční mládeže s proletářským hnutím. Tato politika se realizovala v roce 1919 vytvořením Komunistické internacionály mládeže .

Leninův článek z roku 1916 "O hesle Spojených států evropských" je důležitý příklad třídního posuzování konkrétních otázek politiky dělnické strany. Lenin odmítá toto heslo, které možná vyznívá internacionalisticky a radikálně (vzhledem k tehdejší existenci velkých reakčních monarchií). Ale ukazuje, že v podmínkách imperialismu je vytvoření takového spolku pouze domluvou kapitalistů na společném vykořisťování tříd a národů. Je tedy za kapitalismu buď heslem neuskutečnitelným, nebo reakčním. Tento argument se dnes ještě zesílil v praxi spolku velkého kapitálu - Evropské unie. Byť všeobecný rozvoj výrobních sil vnucuje mezinárodní produkci, je tento rozvoj provázen zvýšeným vykořisťováním, koloniálním útlakem a imperialistickou agresivitou. Oportunistickým silám je vlastní zakrývání těchto faktů a snahou rehabilitovat EU v očích lidu.

Článek je také důležitý v ocenění významu nerovnoměrného rozvoje kapitalismu a možnosti, že "je možné vítězství socialismu nejprve v několika málo zemích nebo dokonce v jedné, jednotlivé kapitalistické zemi". To se také v praxi SSSR a socialistické soustavy potvrdilo.

Dostáváte do rukou další text V. I. Lenina, který čítá necelých šedesát stran. O co je chudší rozsahem, o to je důležitější obsahem. Lenin měl skvělou schopnost vyjadřovat přesně a srozumitelně i tu nejobtížnější problematiku a tím napomáhal pochopit složité ekonomické a společenské procesy širokým lidovým masám. Tento spisek se rodil v bouřlivé situaci září 1917, v situaci kdy imperialistická válka spalovala miliony lidských životů, likvidovala produktivní síly, uzurpovala si výdaje, které mohly být nasazeny k rozvoji společnosti. Vláda vzešlá z buržoazně demokratické revoluce v únoru 1917 není z podstaty ochotná ukončit krveprolití a naplnit tužby lidí, naopak hrozí zemi rozvrat. V této situaci obviňuje Lenin Kerenského vládu z nečinnosti, zdůvodňuje její nečinnost ne neschopností, ale z obav o kapitalistické zisky - protože, jak vysvětluje - katastrofu a hlad je možné překonat pouze zásahy organizovaného lidu do ekonomiky, přísnou organizací, alokací, evidencí a kontrolou, tedy socialistickými opatřeními. Nic takového ovšem nebylo v zájmu tehdejších kapitalistů a proto - stejně jako dnes - byla buržoazní vláda raději ochotna položit na oltář zisku miliony pracujících, uvrhnout je do ještě větší bídy a většího strádání - a tím, stejně jako dnes - ztrácí svoji legitimitu. Lenin ukazuje, že oportunističtí politici, tvářící se jako přátelé lidu, ale kteří nejsou ochotni překročit rámec kapitalismu (zde menševici a eseři), nepřekročí svůj stín, zrazují a zavádějí lid ještě do hlubší katastrofy - vojenské diktatury, nebo porážky a kolonizace země imperialistickými mocnostmi. Lenin tyto úvahy využil po Říjnové revoluci při výstavbě socialismu.

Opatření, jako znárodnění bank a velkých podniků, lidová kontrola a pod. jsou aktuální i v dnešní, tzv. "koronavirové" krizi, v které - jako vždy v kapitalismu -  se snaží kapitalisté zvýšit vykořisťování a zhoršit postavení pracujících.

Text zveřejňujeme jako součást série v rámci našeho úsilí o poznání díla Vladimíra I. Lenina při příležitosti jeho 150. narozenin.

Vystoupení předsedy ÚV Komunistické strany Ruské federace Gennadije Zjuganova na 20. plenárním zasedání strany

Životnost skvělých idejí se měří staletími a tisíciletími. Odpovídajíce aspiracím obyčejných lidí, žijí mezi lidmi a inspirují je k boji za výstavbu nového, spravedlivého světa. Proto Leninovy myšlenky nadále žijí a vyhrávají.

Letos slavíme to padesáté výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina. Naším úkolem je pamatovat si jeho odkaz, studovat ho hlouběji, energicky a správně ho aplikovat v soudobých podmínkách.